Úvodní stránka

Jedná se o rozsáhlé území převážně lesních a luční komplexů a rašelinišť ve vrcholové části pohoří Krušné hory. Na lokalitě Krušnohorské pláto je předmětem ochrany řada typů přírodních stanovišť, zejména různé typy trávníků, podmáčené lesy a rašeliniště.

Vymezený přírodní komplex má dvě části, obě jsou protáhlé v rovnoběžkovém směru. Na Kraslicko zasahuje pouze západní část území. Severní hranici západní části tvoří až na výjimky státní hranice od Jeleního hřbetu nad Novými Hamry po Bublavské palouky. Jižní Hranice přibližně odpovídá spojnici od Bublavkých palouků k obci Přebuz a dále údolím Rolavy, kde lesy obhospodařuje LS Kraslice. Dále hranice směřují k Slatinnému potoku a odtud zpět na Jelení hřbet. Plocha celé evropsky významné lokality činí 18 365,7 ha. Dominantním lučním biotopem jsou tzv. Horské trojštětové louky. Podhorské až horské smilkové trávníky bez zastoupení jalovce obecného (Juniperus communis) se uplatňují na mělčích a chudších půdách.

Horské trojštětové louky jsou chudá společenstva s dominancí psinečku obecného (Agrostis capillaris) a lipnice širolisté (Poa chaixii) a dalšími vlhkomilnými druhy např. rdesnem hadím kořenem (Bistirta major) a ostřicí obecnou (Carex nigra). Typický je hojný výskyt koprníku štětinolistého (Meum athamanticum) a mnoha dalších rostlin.

Podhorské a horské smilkové trávníky se vyskytují v narušených místech meandrů říčky Rolavy nebo zbořeništích bývalých budov. Pro jednotku je charakteristické, že na těchto plochách se vyskytují různé staré solitéry smrku ztepilého (Picea abies). Dále se zde setkáme se zastoupením smilky tuhé (Nardus stricta), svízelem hercynským (Galium saxatile), jestřábníkem chlupáčkem (Hieracium polosella,H.lachenalii), prhou arnikou (Arnica montana) a metličkou křivolakou (Avenella flexuosa).

Dále zde se nalézají Sekundární podhorská a horská vřesoviště bez jalovce obecného (Juniperus communis). Vřesoviště se nachází na lokalitách roztroušených zejména na antropogenních půdách bývalých dolovišť, sepjů nebo hraničních průseků. Nejvýznamnějším segmentem je areál zaniklého cínového dolu mezi Rolavou a Jelením. Jsou zde přítomny další smilkové trávníky a hojnější je zde i třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa).

Velkou většinu lesů lokality lze zahrnout do biotopu Podmáčené smrčiny, které v nejvyšších polohách a na skeletových stanovištích přecházejí do biotopu Horské třtinové smrčiny. Najdeme je například na Kraslickém Špičáku a na plochých vrcholcích Přebuzi, kde ve stromovém patře dominuje smrk ztepilý (Picea abies) a v bylinném patře je hojně zastoupena ostřice obecná (Carex nigra), suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum), psineček psí (Agrostis canina), dále se vyskytuje třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), přeslička lesní (Equisetum sylvaticum), viola bahenní (Viola palustris) a sedmikvítek evropský (Trientalis europaea). V mechovém patře dominují rašeliníky (Sphagnum spp.) a ploník obecný (Polytrichum commune).

Vzhledem ke struktuře, hodnotě a funkci těchto biotopů je záměrem lesníků podpora speciálních činností. V lesních ekosystémech zejména podmáčených smrčin je nutné zvýšit vertikální členitost porostů 3-4. patra ze součastných 1-2. Na lokalitách rašelinných smrčin je naopak žádoucí udržovat přirozené řídké stromové patro. Předností by mělo být využití přirozené obnovy lesa. Dále bude nutné snižovat konzumační tlak vysoké zvěře a s těmito kroky postupně napravovat i vodní režim na nejcennějších mikrolokalitách.

Jak se sem dostat?

Do obcí Nové Hamry, Pernink, Horní Blatná a Potůčky vede železnice z Karlových Varů. Do obcí Přebuz a Stříbrná jezdí pravidelně autobus z Kraslic, do ostatních obcí po obvodu lokality jezdí autobusové linky z Karlových Varů a Ostrova. Napříč celým územím vede Krušnohorská lyžařská magistrála, řada stezek pro pěší i pro cyklisty.