Úvodní stránka

Teplé a suché počasí letošního jara dělalo radost všem obdivovatelům krás přírody a lákalo je k toulkám po našich lesích. Nedostatek srážek však měl za následek nejen velmi nepříznivé podmínky pro nově zalesněné plochy, ale zvýšil také riziko lesních požárů, které z velké části způsobili neukáznění návštěvníci lesa.

Rok 2012 je na Lesní správě Bučovice z pohledu statistiky požárnosti bohužel zcela výjimečný. Od poloviny března obdržel hasičský záchranný sbor již 9 hlášení o zahoření lesního porostu, což je více, než za předchozí 3 roky dohromady. Celková škoda přesahuje 200 000 Kč. Za zamyšlení stojí skutečnost, že téměř všechny požáry vznikly o víkendu, tj. od pátečního odpoledne do neděle.

„Nejdramatičtější chvíle jsme bohužel prožívali při zahoření lesa na revíru Nevojice, dne 23. 3. 2012“, říká Lesní správce Ing. Otakar Pavlík. Před čtrnáctou hodinou obdržel hasičský sbor Vyškov hlášení o požáru lesního porostu v lokalitě zvané „ U třešní“. Ohněm byl zcela zlikvidován porost dubu ve stáří 7 let o rozloze zhruba 0,5 ha. Dále pak byly na ploše přes 2 ha poškozeny některé stromy vzrostlého listnatého lesa ve věku přes 100 let do té míry, že ztratily veškerou svou vitalitu a bezpochyby uschnou. Celkem 10 zasahujících jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů na zvládnutí situace nestačilo. Terén byl nepřístupný a nebylo tudíž možné použít k hašení pozemní techniku a cisterny. Velitel zásahu proto povolal na pomoc vrtulník a přítomní hasiči zcela profesionálně a hlavně koordinovaně zabezpečovali plnění závěsného vaku pod helikoptérou. Po šesti hodinách těžké práce se podařilo oheň alespoň dostat pod kontrolu. Celý víkend potom ještě strávil místní revírník Bc. Michal Fišer kontrolou požářiště, aby nedošlo ke znovu vznícení.

Požáry v lese mají oproti ostatním svá specifika. Vznikají často v odlehlých místech a bývají proto zjištěny až po delší době. Hasiči pak nemohou zachytit ohniska v rané fázi požáru. Dalším faktorem je terénní nedostupnost, což není problém jen v horských oblastech, stačí podmáčená cesta a cisterny okamžitě ztrácejí stabilitu. Po uhašení navíc zůstávají i několik dní pod hrabankou či listím zbytky žhavého materiálu, který je zejména při větrném počasí zdrojem nových plamenů. Vítr je nebezpečný i během likvidace požáru, jeho změna směru totiž může znamenat zvrat v postupu ohně porostem a v krajním případě i obklíčení zasahujících hasičů. Koordinace zásahu profesionálních a dobrovolných sborů v rámci integrovaného záchranného systému je nezbytností a po všech dosavadních zkušenostech zasluhuje bezesporu náš obdiv. Hlavní postavou je vždy velitel zásahu, který musí ihned po příjezdu na místo zvolit postup hašení. Rozhodne, zda se požár lokalizuje po celém obvodu, ze stran, nebo zda je lepší rozdělit hořící porost na jednotlivé úseky a ty pak hasit samostatně.  Vrcholem taktiky je tzv. založení protipožáru, který řízeným způsobem přeruší hlavní tah ohně od obydlených oblastí, chat či rozlehlých mladých jehličnatých porostů. Noční můrou všech hasičů jsou určitě záběry na korunové požáry z rozsáhlých katastrof v jižní Evropě, které by za určitých kombinací nepříznivých faktorů mohly hrozit i v našich zeměpisných šířkách.

Stejně jako v ostatních sférách lidské činnosti platí i v požární ochraně, že je vždy levnější škodám předcházet než je likvidovat. Jen mizivé procento lesních požárů vzniká samovolně, např. bleskem (1-2 % případů). Ty nejhorší požáry jsou vždy spojeny s různými aktivitami člověka. Pomineme-li v našich krajích už stovky let zapomenuté odlesňování krajiny „žďářením“ a překvapivě nepatrný podíl vzniknuvších požárů z příčiny pálení klestů v rámci těžební činnosti, oheň v lese zahořel většinou z nedbalosti návštěvníků lesa. Heslu: „Vstupte bez klepání do našich krásných lesů“ by jistě slušel dodatek:  „Cigarety a zápalky nechte doma!“ 

Našim cílem je v rámci prevence poukazovat na všudypřítomnou lhostejnost. Hlavním přínosem v boji proti ohni je včasná informace o vzniklém požáru v lese od kolemjdoucích, která má pro správce lesa a hlavně pro hasičské jednotky nesmírnou cenu a může zabránit až statisícovým škodám. Proto v době všeobecného rozšíření mobilních telefonů neváhejte a při zjištění podezřelého dýmu či ohně v lese zavolejte na linku 150 a řiďte se dalšími pokyny operátora. Možná takto pomůžete zachránit část přírody pro další generace.