Obnovujeme rašeliniště v Krušných horách

Datum publikace:

Krušné hory patří mezi pohoří, pro která jsou charakteristické velké plochy rašelinišť a rašelinných biotopů. Jsou situována především na vrcholové náhorní plošině a svou rozlohou jsou v rámci České republiky ojedinělá, srovnatelná pouze se Šumavou.
raseliniste-301.jpg 

Rašeliniště jsou ekosystémem se značnou produkcí rostlinné biomasy, která se však v důsledku nadměrného zamokření a nepříznivých podmínek pro rozkladné organismy nedostatečně rozkládá. V rašeliništi proto dochází k hromadění rostlinné organické hmoty. Odumřelé části rostlinného společenstva se vrší a ve spodních vrstvách za nepřístupu vzduchu se přetvářejí v procesu rašelinění na rašelinu.

Hlavní rozvoj rašelinišť proběhl od konce doby ledové.  Přírodní podmínky se velmi podobají severské tundře a slouží jako útočiště pro takzvané glaciální relikty. Jsou to organismy, které zde přežívají právě od dob ledových. Jedním z nich je i tetřívek obecný, který je v současné době na pokraji vymizení z naší přírody. Právě v Krušných horách přežívá naše nejsilnější populace.

Záchrana tetřívka

Krušné hory patří mezi pohoří, která byla v minulosti nejvíce zasažena negativními vlivy lidského využívání krajiny.  Po poválečném vylidnění se zde lesní hospodaření zaměřilo na preferenci smrkových monokultur, jejichž dřevo mělo sloužit k důlní a hutní činnosti v podhůří. K zajištění příhodných podmínek pro smrkové porosty bylo provedeno plošné odvodnění podmáčených ploch, čímž se rozloha rašelinišť výrazně zmenšila. Po imisní kalamitě v 80. letech byly porosty tak poškozeny, že uhynuly a po následném odlesnění zde byly vysázeny porosty náhradních dřevin. V současné době dochází k přeměně těchto porostů na hospodářské dřeviny, které se na Krušných horách původně vyskytovaly.

Revitalizace rašelinišť

Jednou takovou lokalitou na území LS Děčín jsou rašeliniště na Cínoveckém hřbetě. V minulosti zde byly vybudovány systémy drenážních kanálů, které měly za následek podpovrchové odvodnění a snížení hladiny spodní vody, což způsobilo změnu struktury vegetace a současně i podmínek pro život chráněné fauny, včetně tetřívka obecného. Celé území je součástí ptačí oblasti Východní Krušné hory, která je vyhlášena právě k ochraně tetřívka. V jejím programu je pro tuto lokalitu navrženo opatření, které má vést k obnovení původního vodního režimu a revitalizaci území. Lesy České republiky ve spolupráci s Institutem aplikované ekologie DAPHNE ČR realizují projekt, jehož výsledkem má být obnovení původních odtokových poměrů a zvýšení retence (zadržení) vody v území.

Toto opatření by mělo oživit původní rašeliniště, na ně by se navázala odpovídající fauna, což by v konečném důsledku vedlo ke zlepšení životních podmínek pro ohroženého tetřívka v této oblasti. Celý projekt je rozdělen do tří etap, které jsou rozděleny na část technickou, zamezení odtoku vody zřízením přehrážek na drenážních příkopech a poslední etapou je monitoring vlivu opatření na hladinu povrchové i podpovrchové vody. Celý projekt by měl být vyhodnocen zhruba v horizontu 10 let.

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód