Počátek zásadní obnovy větrolamů na Znojemsku
Datum publikace:
Nezkušení zakladatelé větrolamů bohužel vsadili na rychle rostoucí a často nepůvodní dřeviny, které dnes mnohde dosáhly vrcholu životnosti a přestávají plnit svou půdoochrannou a krajinotvornou funkci. Jde zejména o větrolamy, kde základní kostru tvoří měkké listnáče a některé introdukované dřeviny, především javor jasanolistý a pajasan žláznatý.
Již v minulosti docházelo k problémům s obnovou větrolamů na štěrkopískových terasách Znojemska, kde hlavně v úzkých větrolamech odumíraly topoly tvořící střed pruhů. Někde zůstává jen keřové patro a ztráta výškové členitosti značně snižuje účinnost větrolamů. Na úrodných stanovištích s mírným sprašovým překryvem zase topoly ve směsích i v monokulturách přicházely do mýtní zralosti. Ve směsích to mělo za následek předrůstání topolů, jejich vyklánění z přímého vzrůstu a potlačení druhově vhodnějších listnáčů.
Obnova je nákladná
Řadu větrolamů bude třeba obnovit i z důvodu poškození velkoplošnými leteckými postřiky. Dříví z větrolamů je přitom krajně nekvalitní, sukaté, křivé a poškozené hnilobou. Naproti tomu je obnova značně nákladná pro velký tlak zvěře a pro extrémní klimatické vlivy. Z těchto důvodů je obnova větrolamů vysoce prodělečnou činností. Postoj zemědělců k větrolamům navíc nebyl v minulosti nejlepší. Ořezávali větve v jejich okrajích, často svévolně snižovali šířku větrolamů při orbě a požadovali jejich zrušení. Objevily se i případy vandalství, kdy do větrolamů byl navážen komunální odpad.
Nová výsadba větrolamů vždy narážela na množství překážek, a po restitucích lesních i zemědělských pozemků, kdy se majetkové poměry často mění již po několika metrech, je situace ještě problematičtější. Proto se využívá stávající státní držby a při komplexních pozemkových úpravách se plánuje kompletace větrolamů tak, aby svoji funkci plnily co nejlépe.
Obnovy se dočkají především větrolamy v nejhorším stavu v jihovýchodní části LS Znojmo. Celkem půjde o téměř 13 hektarů větrolamů v celkové délce 6 700 metrů, které budou chránit krajinu i díky finanční podpoře z fondů EU.
Přemysl Voborník