Revír Maleč v srdci Železných hor

Datum publikace:

Revír Maleč spadá pod působnost lesní správy Ledeč nad Sázavou, krajského ředitelství Jihlava. Železné hory, které leží v severozápadním výběžku Českomoravské vysočiny, patří k výrazným přírodním dominantám revíru.

 

Železné hory jsou protaženy ve směru SZ – JV. Nápadný je západní hřeben, který prudce klesá k řece Doubravě tzv.“ Dlouhá mez “ (nejvyšší bod Vestec – 668 m n. m.). Území Železných hor je z přírodovědeckého hlediska velmi pestré, je dáno značným rozmezím nadmořských výšek (od 268 po 668 m n. m.), klimatem, vodními toky a geologickou stavbou (jsou zde útvary předprvohorní, prvohorní, druhohorní i čtvrtohorní). Tvorba těchto formací trvala 2,5 miliardy let. Vyskytuje se zde řada vzácných rostlin a živočichů, a proto byla na území Železných hor vyhláškou MŽP ČR č. 156/1991 Sb. s účinností od 1. května 1991 vyhlášena Chráněná krajinná oblast Železné hory, o rozloze 284 km2. Porostní půda revíru Maleč v CHKO Železné hory zaujímá jen 265 ha.

Malou část výměry revíru (ale o to zajímavější) zaujímá lokalita přírodní rezervace Údolí Doubravy. Díky mnoha geomorfologickým jevům a typické fauně a flóře ve zbytcích původních lesních porostů byla lokalita k 28. 4. 1986 vyhlášena jako Chráněný přírodní výtvor. Později, 1. 6. 1992, byla přehlášena jako přírodní rezervace a první zóna CHKO Železné hory.

Přírodní rezervace Údolí Doubravy se nachází v katastru města Chotěboř a obcí Horní a Dolní Sokolovec. Celková výměra je 92,065 ha, z toho výměra lesní půdy je 86,30 ha, přičemž revír Maleč je na samém okraji rezervace u obce Bílek.

Nachází se v nadmořských výškách 445 až 541 m n. m. Kaňonovité údolí říčky Doubravy a Kamenného potoka je členité, prudce se svažující, kamenitého až balvanitého rázu (sklon přesahuje 30 st., ve skalách až 90 st.), pomístně se nacházejí sutě. Vývoj kaňonovitého údolí započal koncem třetihor, probíhal ve čtvrtohorách a pokračuje dodnes. Řeka Doubrava i Kamenný potok hloubí koryto v tvrdých krystalických břidlicích – rulách. V minulosti byl povrch tvořen křídovými sedimenty, v nichž řeka hloubila svůj tok. Postupem času byly tyto křídové sedimenty odplaveny a zůstalo soutěskovité údolí. Tento jev se nazývá epigeneze.

Centrální částí protéká řeka Doubrava, která pramení v okolí Radostína ve výšce 625 m n. m. a vlévá se do Labe u Záboří nad Labem v nadmořské výšce 198 m n. m. Průměrný spád řeky je 5,5 ‰. Největší spád v celé délce toku je v tomto údolí a má hodnotu 18,8 ‰. Řeka se v některých místech pravoúhle lomí. Jsou to místa tektonických puklin. V horní polovině lokality (u Bílku) má řeka největší spád. Na úseku dlouhém 1 340 m překonává výškový rozdíl 55 m. Díky tomuto převýšení jsou v řečišti časté peřeje a vodopády.

K dalším geomorfologickým útvarům řečiště patří dokonale vyvinutý „Obří hrnec“ o průměru 120cm a hloubce 35-105cm, vzniklý vířivým pohybem vody s úlomky hornin. Dnes je již 1 metr nad hladinou řeky. Svědčí o tom, že řeka neustále prohlubuje koryto. V nejbizardnější části PR se nachází skalní věž s názvem „Čertův stolek“ s puklinovou jeskyní. Naproti přes řeku se zdvihá skalní stěna, jež je ze dvou třetin své délky omývána řekou. Nazývá se Sokolohrad. Název pochází z minulosti, kdy na vrcholu stál hrad. Po něm se zachovaly jen nápadné terénní nerovnosti v místech hradního příkopu a propadlých sklepení.

Pod „Čertovým stolkem“ se nachází kamenné moře, které vzniklo mrazovým zvětráváním a následným posunem po svahu dolů vlivem zemské gravitace. V těchto místech se dostaly balvany až do řeky. Kaňonovité údolí a celková orientace rezervace vůči převládajícím větrům zapříčiňuje specifické mikroklima, které je v zářezu koryta odlišné od toho ve vrcholových polohách. Rovněž zásadní vliv zde má expozice a sklon svahu.

Na nepřístupných lokalitách se zachovala původní společenstva smrku, jedle, buku a javoru klenu ve věku i 120 let, na extrémních lokalitách jsou reliktní a kyselé bukové bory. Vyskytují se zde chráněné rostliny, např. měsíčnice vytrvalá, nebo kapraď rozložená, z živočichů skorec vodní a ledňáček říční.

Součástí rezervace je i hojně navštěvovaná naučná stezka. Turisté procházející rezervací, jsou na vhodných místech informováni tabulemi s různými tématy. Lokalita je dobře přístupná vlakem z Bílku nebo z Chotěboře.

Pokud tento kraj navštívíte, chovejte se k přírodě slušně. Je přece v zájmu nás všech chránit přírodní hodnoty.

Ing. Josef Pilař

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód