Současný stav porostů je výsledkem vlivů působících na les několik generací. Na počátku historické doby byla značná část této oblasti pokryta lesy, které byly součástí pohraničního hvozdu, táhnoucího se od Dvora Králové nad Labem až do Krkonoš. Tyto lesy sloužily potřebě komorních panství a kutnohorských dolů, kam se dříví plavilo po Labi. V 16. a 17. století…
Převážná část lesní správy náleží do pohoří Hrubého Jeseníku, kde se nadmořská výška pohybuje od 300 m (údolí řeky Bělé u hranic s Polskem) až po 1423 m na vrcholu Keprníku. Hlavním vodním tokem je říčka Bělá, která náleží do povodí řeky Odry a do úmoří Baltského moře. Nejčastější dřevinou je zde smrk, který je v lesích zastoupen 77…
V polovině 18. století došlo na našem území, tak jako v mnoha dalších evropských zemích, k vyhubení bobra ve volné přírodě. V roce 1773 byl založen umělý odchov bobrů v Červeném Dvoře u Českého Krumlova. Kvůli přísné ochraně se jejich počty začaly rychle zvyšovat a z umělých chovů se bobři začali navracet zpět do přírody. To vedlo k obavám z narušování hrází, z toho…
Mezi nejvyšší se řadí jedle bělokorá u Rajnochovic (40 metrů) a douglaska tisolistá u Pozděchova (38 metrů), nejmohutnější jsou pro změnu lípy – na změření jejich obvodu by vám nestačilo ani pět metrů. Tyto lípy úctyhodných rozměrů patří rovněž k nejstarším stromům v kraji, dosáhly již věku tři sta let. Pozornost si zaslouží rovněž třešeň ptačí v revíru Koryčany, která…
Jak se chřadnutí projevuje Příznaky chřadnutí smrčin lze rozdělit na chronické a akutní. Chronickým projevem je například zvýšený opad jehličí a listů stromů. Tento jev, odborně zvaný defoliace, vyjadřuje celkový zdravotní stav lesů a v jednotlivých letech značně kolísá v závislosti na vývoji počasí. Jeho dynamika v posledních dvou desetiletích výrazně reagovala na zlepšení imisní situace po roce 1992. Přesto…
