Úvodní stránka

V Písku vystudoval nejprve reální gymnázium a pak i lesnické a hospodářské učiliště. Odbornou praxi získával u svého otce a po složení nižších státních zkoušek z lesnictví a myslivosti byl v roce 1881 přijat do služeb schwarzenberského panství.

Z jižních Čech na Lounsko

Jako mladý lesník působil na několika místech, a to především na rodné Šumavě a v jižních Čechách. V roce 1897 dostal funkci revírníka v Rokytě na Šumavě a o rok později složil vyšší státní zkoušku pro lesní hospodáře. Téhož roku se oženil s Viktorií Schützovou z Vimperka, která mu byla obětavou oporou jak v rodinném životě, tak i při jeho lesnické i spisovatelské práci. V roce 1902, tedy ve svých 42 letech, byl přeložen z rodné Šumavy jako vrchní správce na polesí Obora u Vinařic na Lounsku. V hájence Obora (dnes hájenka Kozojedy č. p. 29) prožil jedenadvacet let svého profesního, literárního i osobního života.

V roce 1920 dostal nabídku na docenturu v lesnickém odboru Českého vysokého učení technického v Praze, kde působil jako docent dějin lesnictví a myslivosti. Po odchodu do výslužby v roce 1923 se odstěhoval do Krče u Prahy. Až do své smrti 15. března 1923 dále přednášel a publikoval.

Aktivní člověk

Jan Evangelista Chadt – Ševětínský je významnou osobností českého lesnictví a myslivosti. Kromě své odborné lesnické praxe se zabýval i literární činností, vydal 82 samostatných spisů ze všech oborů lesnické i myslivecké vědy a publikoval kolem 500 odborných článků v řadě časopisů a naučných slovníků, například v časopisech Háj, České lesnické rozhledy, Lovecký obzor, Les a lov, Lověna, Lesní stráž. Jeho literární prvotiny vznikly už na písecké reálce. První spis Průvodce do pralesa a na Boubín napsal jako adjunkt v Zátoni a vydal jej v roce 1883. Ve spise Staré památné stromy v zemích českých z roku 1908 se dotýká ochranářské tématiky a popisuje 165 českých památných stromů. Hlavní význam jeho literární činnost však spočívá ve zpracování lesnické historie, zachování lesnických a loveckých názvů, dějin jednotlivých lesnických činností (pěstování a ochrana lesa, těžby, měření lesa, brtnictví, dehtařství a popelářství a podobně). Vše shrnul do prací Dějiny lesů v Čechách, Dějiny lovu a lovectví v Čechách, na Moravě a ve Slezku a Dějiny lesů a lesnictví. Bibliografická díla České lovecké písemnictví a České lesnické písemnictví zachycují souborný přehled české lesnické a myslivecké literatury do počátku 20. století.

Památník v hájovně Obora

Jan Evangelista Chadt – Ševětínský byl aktivním člověkem různorodých zájmů.  Ač původem Jihočech, velmi přilnul k Lounsku a podílel se na jeho rozvoji jako lesník i jako spisovatel. To dokládá jeho spis Místní jména na Lounsku. Podporoval vlastenecké úsilí, založil a aktivně pracoval ve spolku Sokol, kterému předsedal až do svého odchodu na odpočinek. Práci Jana Evangelisty Chadta – Ševětínského v červnu 1929 ocenili jeho příznivci postavením památníku nesoucím jeho jméno v polesí Olomoučany na školním lesním statku Vysoké školy lesnické v Brně.  Přičiněním krajského odboru Jednoty čs. lesnictva v Lounech 14. června 1931 uctila lesnická veřejnost jeho památku odhalení památné desky na hájovně Obora.

nop

   
Hájenka Kozojedy – bydliště Ševětínského                         Sídlo polesí Zátoň pod Boubínem s pamětní
                                                                                                       deskouChadta-Ševětínského