Úvodní stránka

Topol šedý se na lesní správě Znojmo vyskytuje převážně na revíru Jaroslavice, a to v katastru obce Dyjákovice. Ve zdejších lužních porostech se již několik let daří zvyšovat jeho zastoupení jak umělou, tak přirozenou obnovou.

Pro tyto účely byly uznány stromy topolu šedého jako zdroje semen. Ta jsou každoročně sbírána a pro potřeby lesní správy jsou ve školkách pěstovány sazenice, které se používají jako náhradní dřevina převážně na plochách, kde odchází jasan působením houby Chalara fraxinea.

Topol šedý (Populus canescens) je silný a statný strom z čeledi vrbovitých. Dosahuje výšky 25 – 35 m, má kuželovitou korunu na vysokém hladkém kmeni a je křížencem topolu bílého a topolu osika (P. alba x P. tremula). Vznikají jak spontánním křížením v přírodě, tak také záměrným křížením a vzhledově jsou tak zhruba mezi oběma rodiči.

Pokud jde však o růst, je daleko úspěšnější než jeho rodičovské druhy. Dosahuje větší výšky také většího průměru kmene a celkově rychleji roste. Malou korunu má tvořenou několika málo větvemi. Kůra je hladká šedozelená u starších jedinců hrubě rozpukaná. Listy vynikají svojí variabilitou, jsou dlouze řapíkaté, trojúhelníkovitého až vejčitého tvaru, hrubě zubaté nebo mělce laločnaté, svrchu tmavozelené a na rubu šedavé – lehce plstnaté.

Topol šedý je dvoudomý, přičemž samčí a samičí květy nejsou na jedné rostlině, ale odděleně na různých jedincích. Květy jsou velmi nenápadné a nemají žádná výrazná opatření k lákání hmyzu, jelikož přenos pylu zajišťuje vítr. Doba květu je únor až duben, vždy dle počasí. Topolu vyhovují půdy na souborech lesních typů 1L,2L i 3L (potoční nivy) až do nadmořské výšky 400 m. Nesnáší však trvalé zamokření.

Milan Vlček
revírník, LS Znojmo