Vliv vývoje regionálního klimatu na ekosystém lužního lesa v letech 1951 – 2012

Datum publikace:

Změnám ve vývoji globálního a regionálního klimatu se v posledních letech ve vědeckých kruzích věnuje značná pozornost. V České republice se dlouhodobě zabývá fenologickými pozorováními rostlin a živočichů lužních lesů Doc. Ing. Zdeněk Bauer, CSc., který za léta svého působení nashromáždil fenologické údaje z přírodní rezervace Plačkův les a říčka Šatava v k. ú. Vranovice za období 40 let. Z národní přírodní rezervace Ranšpurk v k. ú. Lanžhot má již údaje o fenologických pozorováních dokonce v šedesátileté řadě. V lokalitě Horní les provádí fenologický výzkum nepřetržitě od roku 1951 až do současné doby. Doc. Ing. Zdeněk Bauer se na základě naměřených údajů zabývá i otázkami, jak na změny klimatu reaguje nebo nereaguje lužní les, případně jaký je rozsah reakce vegetace lužního lesa na vývoj klimatu. V tomto příspěvku jsou uvedeny výstupy jím provedených pozorování stromové složky vyspělého lužního lesa.

 

Metodika výzkumu

V lokalitě Horní les v k. ú. Lednice byla stromová složka lužního lesa zkoumána ve skupině lesních typů habrojilmové jaseniny (Ulmi-fraxineta crapini). Na výměře 1 hektaru byly sledovány tyto druhy: habr obecný, javor babyka, jilm vaz, lípa malolistá, dub letní a jasan úzkolistý. Fenologická pozorování stromů mají svá specifika. Sledování kvetení dřevin nebylo možné, protože v zapojených porostech nekvetou stromy každoročně. Proto byla pro fenologická pozorování zvolena fenofáze olisťování dřevin, tj. od rašení listů až po plné olistění. V jednotlivých fázích vývoje byly z výšky dvou až třech metrů ze všech zkoumaných dřevin odebírány listy pro herbářovou dokumentaci a další zpracování. Odběry byly vždy ze stejných vyspělých jedinců. Fenologické kontroly byly prováděny ve dvou až čtyřdenních intervalech a v případě očekávané fenofáze každý den.

Výsledky pozorování

Pro porovnání změn klimatu a fenologické odezvy vegetace byly použity klimatické údaje z nedaleké klimatické stanice v Lednici, z nichž vyplývá, že průměrná roční teplota vzduchu stoupla v letech 1951 – 2012, tj. za šedesát dva let, o 1,5 °C a v období kalendářního jara (tj. období od 21. 3. do 22. 6 daného roku) dokonce o 2 °C. Zvýšení průměrné jarní teploty vzduchu nemělo negativní vliv na zdraví a reprodukční proces sledovaných vyspělých stromů, a to se týká i jasanu úzkolistého, který zatím nebyl postižen chřadnutím jasanu. Vzrůstající teplota vzduchu za dané období ale nezůstala bez vlivu na fenologické projevy dřevin.

Ze sledovaných fenofázových údajů rašení listů a plného olistění vyplynulo, že dochází k posunu termínu do dřívější doby. Největší posun fenofází byl zjištěn u habru obecného a nejmenší u jasanu úzkolistého. Od počátku sledovaného období došlo k průměrnému posunu v rašení listů o 9,9 dnů (časnější nástup fenofáze) a u plného olistění o 9,2 dnů. Fenologické trendy rašení listů a plného olistění u sledovaných druhů dřevin byly v souladu se stoupající jarní teplotou vzduchu.

Stromy lužního lesa nezačínají rašit jednotně ve stejnou dobu, ale do fáze rašení nastupují postupně v průběhu jarního období. Ve sledované habrojilmové jasenině raší listy nejprve u habru obecného a javoru babyky, pak s odstupem několika dnů následuje rašení listů u jilmu vazu, lípy malolisté a dubu letního. Nakonec s výraznějším zpožděním raší jasan úzkolistý. Časový rozdíl mezi prvním rašícím stromem – habrem obecným a posledním rašícím stromem – jasanem úzkolistým byl v průměru 22 dnů. Tato hodnota se v jednotlivých letech měnila a kolísala v rozmezí od 10 do 40 dnů podle počasí v průběhu jarního období. Z výzkumu vyplynulo, že hlavním faktorem nástupu a průběhu olisťování dřevin je teplota vzduchu.

Práce Doc. Ing. Zdeňka Bauera je mimořádně cenná především časovým rozsahem fenologických údajů. V současné době zřejmě neexistuje obdobná fenologická práce věnovaná ekosystémů lužního lesa ani v zahraničí. V České republice byly doposud publikovány pouze předešlé výstupy fenologických prací Doc. Ing. Z. Bauera. Srovnání fenologických údajů o jednotlivých druzích stromů s jinými pracemi u nás či v zahraničí je obtížné také proto, že se liší délkou pozorování. Všechny dříve publikované práce vyšly v Meteorologických zprávách Českého meteorologického ústavu v Praze.

Dle výzkumné zprávy Ing. Doc. Zdeňka Bauera, CSc. zpracoval Ing. Jan Dovrtěl, LZ Židlochovice

Popisky obr. shora dolů:
– Lužní les v jarním období fenofáze olisťování
– Vývin listů dubu letního v roce 2005

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód