Úvodní stránka

Rozlohou nevelké pohoří Králický Sněžník má celou řadu specifik: je naším třetím nejvyšším pohořím, leží na hranici států, krajů i historických zemí a pramení v něm řeka Morava. Kromě jiného tvoří téměř 40 % tohoto pohoří na území ČR národní přírodní rezervace se svým ochranným pásmem. Celý tento krásný kout na pomezí Olomouckého a Pardubického kraje je ve správě Lesů České republiky, s. p., Lesní správy Hanušovice.

Vlastní rezervace byla vyhlášena v roce 1990 na ploše 1.695 ha, její výškové rozpětí činí 700 – 1424 m a zahrnuje horu Králický Sněžník, malou část západního hřebene po Malý Sněžník a větší část východního hřebene.  Předmětem ochrany jsou kromě jiného vrchovištní rašeliniště, arktoalpinské trávníky, lesní prameniště, neupravované vodoteče a jejich nivy, kamenné sutě, vápencové útvary, výchozy a jeskyně, zvláště chráněné druhy organismů a v první řadě lesní společenstva, především horské smrčiny.

Lesy v rezervaci byly historicky využívány jen málo, zejména pro lov zvěře.  Týkalo se to obou panství – část na východ od řeky Moravy vlastnili od roku 1620 do roku 1926 Liechtensteinové (panství Branná) a západní část vlastnil od roku 1647 do roku 1945 rod Althanů (panství Králíky).  Těžba dřeva nejprve probíhala spíše nahodile formou toulavých sečí, a to pouze v přístupných porostech. Vrcholové partie byly především v 18. a 19. století využívány na travaření a pastvu dobytka, což vedlo ke snížení horní hranice lesa. Teprve přibližně v polovině 19. století dochází v lesním hospodářství k razantním změnám. Je ve větší míře používáno holosečí, včetně velkoplošné holé seče, po roce 1860 se pro obnovu porostů používá převážně osivo z alpských zemí a po roce 1870 bylo započato se zalesňováním druhotných horských holí, do té doby využívaných na pastvu dobytka.  Při obnově lesa se až na výjimky používal smrk. Horské členité území s lesy nevhodného genetického původu, nevhodné druhové a prostorové výstavby, přirozeně trpělo škodami větrem a následně kůrovcem. Zejména v 80. letech 20. století byly lesní porosty pod intenzivním vlivem exhalací.  Škody větrem a následně kůrovcem se lesům v rezervaci nevyhnuly ani v 21. století.

Důsledkem všech těchto okolností je skutečnost, že pouze malá část rezervace (asi 20%) je tvořena alespoň z poloviny geneticky původními a stanovištně odpovídajícími dřevinami. Zbývající část území je přes veškerou péči lesníků opakovaně vystavována plošnému působení škodlivých činitelů. O tomto svědčí mimo jiné fakt, že čtvrtina území rezervace je tvořena porosty mladšími dvaceti let.  Státní podnik Lesy ČR na principech trvale udržitelného hospodaření realizuje rozsáhlá a nákladná opatření k obnově a zlepšení stavu porostů Králického Sněžníku. Používá se sadební materiál místního původu, intenzivní péče je věnována výsadbě listnáčů a jedle. Maximálně je využívána přirozená obnova lesa, jsou podporovány přimíšené meliorační a zpevňující dřeviny a výchovou je zvyšována stabilita a diferenciace porostů. Část z těchto opatření je spolufinancována z evropských fondů a rozpočtu MŽP. V letošním roce Lesy ČR dokončují realizaci projektu „Zlepšení ekologické stability v NPR Králický Sněžník“ s rozpočtem více než 5 mil. Kč a další projekty jsou připravovány.

Proces zlepšení stavu lesa je dlouhodobou záležitostí. Proto je nezbytné provádět taková opatření, aby se trendy v působení škodlivých činitelů změnily a úbytek starších porostů se zpomalil. Velký důraz se klade na ochranu lesa proti kůrovcům. Rozdílné názory mezi lesníky a ochránci přírody na správnost zasahování proti kůrovcům bohužel opakovaně nastolují otázku budoucí existence dospělých horských smrkových porostů v NPR Králický Sněžník. Pokud bude rozpad porostů pokračovat současným tempem, za několik desetiletí  zde  nemusí zůstat žádné porosty starší osmdesáti let. Lesníci jsou připraveni naplnění tohoto možného scénáře zabránit.

Jiří Eichler