Úvodní stránka

Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty nacházející se na moravsko–slovenském pomezí není spojena pouze s panenskou přírodou, kdy se ihned každému vybaví překrásné karpatské louky s největším výskytem vstavačovitých rostlin (orchidejí) ve střední Evropě či rozsáhlé lesní komplexy s převahou horských bučin a jim dominujícím vrcholem Velké Javořiny (970 m n.m.). Bílé Karpaty jsou zároveň jednou z pěti nejrizikovějších oblastí v rámci České republiky co do výskytu sesuvů půdy. S jejich dopadem na lesní dopravní síť se musí potýkat Lesní správa Strážnice. Bývají postiženy dva revíry spadající do oblasti Bílých Karpat, jmenovitě revír Javorník a revír Vápenky.

Příčina sesuvů je všeobecně známa a má původ ve specifickém podloží území Západních Karpat, kterým je flyš. Tímto termínem se označuje skladba hornin, která je charakteristická právě střídáním pískovců, jílovců, prachovců, případně i slepenců a vápenců. Flyšové pásmo je typické svoji malou propustností právě díky střídání vrstev. Ve spojitosti s dalšími rizikovými faktory jako je sklon a členitost terénu nebo déle trvající intenzivní srážky pak dochází k častým sesuvům, které ohrožují stávající lesní cesty na těchto revírech. Přímým nákladem v návaznosti na dosud uvedené je zvýšená stavební investiční činnost spočívající v sanaci těchto sesuvů a opravě poškozených cest. Nepřímé náklady se odráží v prodloužení přibližovacích vzdáleností či odklonu dopravy dříví z důvodu uzavírek lesních cest a nutnosti použití objízdných tras. Na tomto místě nelze také opomenout zvýšenou četnost nahodilých těžeb stromů, které jsou poškozeny vývraty na nestabilním podloží, většinou rozptýlených na velké ploše, vyskytujících se zejména v období vyšších atmosférických srážek v kombinaci s větrem. Sesuvy mají také za následek degradaci lesní půdy, zvýšení povrchové vodní eroze a tím další poškození cestní sítě až do úrovně lesních linek.

Lesní správa Strážnice musela v předchozích dvou letech řešit hned čtyři sanace sesuvů v celkové hodnotě několika milionů korun. Jednalo se o následující akce: „Lesní cesta Jelení“ – sanace sesuvu levého břehu vodního toku a utržení pravého náspu lesní cesty se sesunutím do údolí vodního toku, „Lesní cesta Resslova“ – obdobný charakter sesuvu jako v předchozím případě, dále „Sesuv Megovka“ – sanace levého břehu nádrže, kdy došlo k zúžení lesní cesty a poškození trubního propustku a nakonec sesuv na „Lesní cestě Ke Kamenné boudě“ – obnova pravého náspu lesní cesty. V letošním roce je v plánu realizace stavby „Sesuv nad Jamným potokem“, spočívající ve výstavbě nové pilotové stěny s železobetonovu převázkou. Další sesuv, který se objevil v letošním roce na revíru Vápenky, poškodil lesní cestu „Pod Modřínkou“. Došlo opět k utržení pravého okraje lesní cesty v délce cca 18 m. Tento sesuv bude sanován v příštím roce. Některé sanace sesuvů také vyžadují zvýšené nároky na inženýrskou činnost při přípravě projektové dokumentace. V případě přípravy projektu „Sesuv nad Jamným potokem“ muselo předcházet několikaměsíční provedení rozsáhlého inženýrsko-geologického průzkumu, spočívající v realizaci dvou hloubkových vrtů a sedmi sond s následným sledováním horizontálních posunů.

sesuv na LC Pod Modřínkou

sesuv na LC Pod Modřínkou

Výše uvedené příklady jasně dokladují četný výskyt sesuvů v oblasti Bílých Karpat a problematiku jejich dopadu na lesní dopravní síť. Někteří autoři uvádějí, že flyšové pásmo Bílých Karpat je tak specifickou oblastí, že i přes řádně provedené inženýrsko-geologické průzkumy, které jsou součástí některých náročnějších projektů, nemůžeme zabránit, aby k těmto přírodním jevům nedocházelo i v budoucnu a mohli jsme zcela vyloučit riziko dalšího poškozování lesních cest, respektive najít zcela vyhovující trasu pro výstavbu nové cesty.

Ing. Tomáš Zemek
technický pracovník pro HIM, LS Strážnice

úvodní foto: sesuv nad Jamným potokem