Úvodní stránka

Koncepce zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u Lesů České republiky, s.p., na období 2010-2019
Josef Svoboda a kolektiv

Koncepce zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin u Lesů České republiky, s.p., na období 2010-2019 vychází z platné lesnické legislativy, a to z lesního zákona č. 289/1995 Sb. a ze zákona o obchodu s reprodukčním materiálem lesních dřevin č. 149/2003 Sb. Účelem lesního zákona je stanovit předpoklady pro zachování, péči a obnovu lesa jako o národní bohatství, které tvoří nenahraditelnou složku životního prostředí, pro plnění všech jeho funkcí a pro podporu trvale udržitelného hospodářství v něm. Účelem zákona o obchodu s reprodukčním materiálem je stanovení podmínek pro uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin, který je určen k obnově lesa a k zalesňování, do oběhu. Dodržování všech ustanovení uvedených zákonů i jejich prováděcích právních předpisů je v případě Lesů České republiky, s.p., (dále LČR) samozřejmostí. Naplňováním této koncepce se LČR v mnoha ohledech pohybují nad rámcem povinností vyplývajících z platné legislativy. Kontinuální a systémová péče o genové zdroje lesních dřevin je jedním z dlouhodobých cílů politiky LČR,  který vytvoří předpoklady pro plynulou adaptaci lesních ekosystémů měnícím se podmínkám prostředí.

První koncepce zachování a reprodukce genových zdrojů lesních dřevin byla zpracována krátce po vzniku LČR na období 1994-1999. Na ni navazovala koncepce druhá – na období 2000-2009. Tato nová koncepce si klade za cíl plynule navázat na dosud realizované aktivity v této oblasti. Na předloženou koncepci je potřeba pohlížet jako na materiál, který vychází z provozních možností LČR, nejedná se tedy o materiál, který by nahrazoval vědecký výzkum v oblasti lesnické genetiky. Navrhovaná opatření této koncepce budou vždy podrobena ekonomické analýze, a ta při jejich realizaci bude hrát významnější roli než dosud Semenářský závod Týniště nad Orlicí. Tato koncepce je materiálem, který pro období let 2010-2019 rámcově vymezuje strategii nakládání s genofondem lesních dřevin u LČR. Konkrétní opatření, která budou naplňovat dlouhodobé cíle této koncepce, budou zakotvena do operativních materiálů podniku, ve kterých budou vymezeny dílčí cíle, termíny a odpovědnost za jejich splnění.

Vyd. Lesy České republiky, s.p., Hradec Králové, 2010
/přiděleno technické knihovně LČR HK/

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2009

V pořadí již šestnáctá Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, stručně označovaná jako Zelená zpráva, navazuje na obdobné materiály zpracované v předcházejících patnácti letech, které Ministerstvo zemědělství každoročně zveřejňuje. Je souhrnným informačním materiálem o všech oblastech aktivit v lesním hospodářství za rok 2009 a obsahuje zejména popis aktuálního stavu v hlavních ukazatelích, který je pro vybrané oblasti doplněn i dlouhodobějšími trendy.  Přináší informace týkající se rámcových makroekonomických podmínek lesního hospodářství v Česé republice, vývoje změn vlastnických vztahů a legislativy na úseku lesů i myslivosti, vlastních výsledků lesního hospodaření, hlavních produkčních činitelů, faktorů prostředí ovlivňujících lesní hospodářství, ekonomiky a mezinárodních aktivit lesního hospodářství.

Vyd. Ministerstvo zemědělství, Praha, 2010
/přiděleno technické knihovně LČR HK/

Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007
editoři: Jan Hora, Tomáš Brinke, Eva Vojtěchovská, Vladimír Hanzal a Zdeněk Kučera

V publikaci, na jejímž zpracování se podílelo celkem 55 autorů, jsou hodnoceny výsledky prvního tříletého cyklu monitoringu druhů přílohy I směrnice 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků (zkráceně směrnice o ptácích) a a ptačích oblastí v letech 2005-2007. Tento rozsáhlý projekt, koordinovaný Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR a Českou společností ornitologickou, zajišťovalo v různém rozsahu téměř 400 spolupracovníků, s jejichž pomocí bylo získáno velké množství dat o stavu sledovaných druhů ptáků v České republice i o stavu jednotlivých ptačích oblastí, resp. druhů, které jsou v nich předmětem ochrany. Získané výsledky monitoringu jsou doplněny staršími údaji publikovanými v ornitologické literatuře i dosud neuveřejněnými, tvořícími u mnoha druhů dlouholeté řady. Čtenáři se rovněž seznámí s historií vzniku ptačích oblastí či s přípravou monitoringu a jeho organizačním zajištěním. Jednotlivé metodiky monitoringu druhů přílohy I a plány monitoringu ptačích oblastí jsou, vzhledem ke svému rozsahu, k dispozici pouze na www.biomonitoring.cz.  

Výsledky získané monitoringem jsou významné nejen z hlediska vědeckého výzkumu, ale jsou zejména důležitým zdrojem informací pro orgány ochrany přírody na všech úrovních při zajišťování druhové a územní ochrany ptáků v České republice, pro autorizované osoby při posuzování vlivů koncepcí a záměrů i pro investory z důvodu včasného informování o zájmech ochrany přírody již v počátku přípravy záměru. V neposlední řadě slouží také k plnění povinností vyplývajících z našeho členství v Evropské unii. Touto publikací však monitoring druhů přílohy I o ptačích oblastí nekončí, k závěru se blíží druhý cyklus monitoringu, jehož výstupy budou na hodnocení prvního cyklu navazovat.

Vyd. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s Českou společností ornitologickou, Praha, 2010
/zakoupeno v Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pro technickou knihovnu LČR HK/

Ptačí oblasti České republiky = Special Protection Areas of the Czech Republic
editor: Marek Chvátal

V České republice navázala implementace ochrany ptactva v Evropě – směrnice Rady Evropské unie č. 78/409/EHS na ochranu volně žijících ptáků – na projekt České společnosti ornitologické „Významná ptačí území“, který byl výsledkem dlouhodobé spolupráce odborníků a milovníků ptactva. Území určená k ochraně ptáků podle této směrnice se v České republice nazývají „ptačí oblasti“ a jsou zakotvena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Odborné podklady pro vyhlášení ptačích oblastí připravila Česká společnost ornitologická a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci se správami národních parků a chráněných krajinných oblastí v roce 2002; návrh 41 lokalit byl podán Ministerstvu životního prostředí. K ochraně byla navržena nejvýznamnější území obývaná hnízdními druhy i plochy s výskytem tažných druhů, to je zimoviště, tahové zastávky, shromaždiště a pelichaniště. Vláda České republiky vyhlásila 38 oblastí svými nařízeními z konce roku 2004 a počátku roku 2005, další oblast byla vyhlášena v roce 2007, dvě poslední v říjnu 2009. Každé vládní nařízení obsahuje identifikační údaje ptačí oblasti, její územní vymezení a seznam ptačích druhů, které jsou v ní předmětem ochrany, případně výčet činností, ke kterým je třeba souhlasu orgánu ochrany přírody. Celkem pokrývají ptačí oblasti 8,9 % území České republiky. Předkládaná kniha, která je napsána v českém a anglickém jazyce, stručně představuje široké veřejnosti všech 41 ptačích oblastí. Informace o každé oblasti provází mapka a fotografie oblasti s charakteristickými rysy.

Vyd. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha, a nakladatelství AVENTINUM, s.r.o., Praha, 2009
/zakoupeno v Lesnické práci, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, pro technickou knihovnu LČR HK/

Zvěř lovná i chráněná v ilustracích Zdeňka Bergera
Karel Šťastný a Jaroslav Červený

Dokonalá znalost zvěře je důležitá nejen pro myslivce, ale i pro ostatní milovníky přírody, kteří v ní tráví svůj volný čas. Autoři by chtěli touto publikací přispět nejen k lepšímu poznání zvěře myslivci, ale také širší veřejnosti přiblížit některé aspekty myslivosti. K tomuto účelu využívají autoři především vynikající ilustrace Zdeňka Bergera, doplněné Pavlem Procházkou a Janem Hoškem. Úvodní část publikace obsahuje stručný popis anatomie a fyziologie ptáků a savců, informace o jejich smyslech a znaky k poznávání druhů v přírodě. Nejrozsáhlejší částí knihy je část obrazová, obsahující vyobrazení jednotlivých druhů zvěře, doplněná stručnou charakteristikou s údaji o lovu nebo ochraně. Obrazy zachycují rozdílnosti obou pohlaví, odchylky ve zbarvení podle věku, vejce, stavby hnízd a úkrytů a vzorce chrupu, požerky atd. a známky, které pozorovateli prozradí výskyt druhu. Tato část knihy se dělí na ptáky a savce. Poslední část knihy nese název Slovo o myslivosti. Obsahuje stručné informace o lovu a myslivosti, mysliveckých organizacích, mysliveckém zákonodárství a hospodaření se zvěří, péči o zvěř a způsobech lovu. V této části je také uveden seznam zvěře popsané v knize, který je širší než taxativní výčet zvěře v zákoně o myslivosti, neboť obsahuje i druhy, které dříve byly pokládány za zvěř, i druhy, které mohou být v budoucnu mezi zvěř zahrnuty.

Vyd. nakladatelství AVENTINUM, s.r.o., Praha, 2010, v edici Artia
/zakoupeno v Lesnické práci, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, pro technickou knihovnu LČR HK/

Silná včelstva po celý rok
/z rakouského originálu „Imkern im Gebirge“ z roku 2005/
Heinrich Gritsch

Knha Heinricha Gritsche, oceněná zlatou medailí Apimondia 2005, popisuje cestu k dosažení silných včelstev s vysokým výnosem v horských podmínkách rakouských Alp. Kniha je rozdělena na čtyři části: Kalendář prací při včelaření (popis prací, které autor u včelstev dělá v jednotlivých měsících roku, včetně několika úvah), Chov matek (autor představuje krok za krokem dvě metody chovu matek, které používá), Včelí pastva (výběr nejdůležitějších včelařských rostlin) a Osobní ohlédnutí autora s výhledem do budoucna. V samém závěru jsou dvě krátké přílohy, které se věnují vysokému HG-dnu a slunečnímu tavidlu. K autorovým barevnéým fotografiím přidal několik snímků i překladatel textu – Dalibor Titěra. Ohlasy na kníhu dokládají, že se z ní mohou přiučit nejen včelaři z horských oblastí.

Ve spolupráci s Českým svazem včelařů vyd. Nakladatelství Brázda, s.r.o., Praha, 2010
/zakoupeno v síti knihkupců pro technickou knihovnu LČR HK/

Velcí savci v České republice. Rozšíření, historie a ochrana. 2. Šelmy (Carnivora)
Miloš Anděra a Jaroslav Červený

Druhý díl přehledu našich velkých savců metodicky a materiálově navazuje na první díl této publikace a shrnuje dosavadní poznatky o výskytu a rozšíření našich šelem. Tento svazek zahrnuje 18 druhů šelem včetně druhů vyhubených a introdukovaných: hranostaj, kolčava, tchoř tmavý, tchoř stepní, norek evropský, norek americký, kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, vydra říční, liška obecná, vlk obecný, šakal obecný, psík mývalovitý, mýval severní, medvěd hnědý, kočka divoká a rys ostrovid.

Vyd. Národní muzeum, Praha, 2009
/zakoupeno u distributora Myris Trade v Praze pro technickou knihovnu LČR HK/

České názvy živočichů V.: Ryby a rybovití obratlovci (Pisces) 6. – paprskoploutví (Actinopterygii) /kostnatí (Neopterygii): cípalové (Mugiliformes) – hrdložábří (Synbranchiformes)/

Šestý díl edice České názvosloví živočichů věnovaný rybám obsahuje 9 řádů: cípalové (Mugiliformes), gavúni (Atheriniformes), jehlotváří (Beloniformes), halančíkovci (Cyprinodontiformes), mořatky (Stephanoberyciformes), pilonoši (Beryciformes), pilobřiši (Zeiformes), volnoostní (Gasterosteiformes) a hrdložábří (Synbranchiformes).  Celkem je zde uvedeno 58 čeledí a 2536 druhů.

Vyd. Národní muzeum, Praha, 2009
/zakoupeno u distributora Myris Trade v Praze pro technickou knihovnu LČR HK/

Ptáci Českomoravské vrchoviny. Historie a současnost hnízdního rozšíření v kraji Vysočina
Ivan Kunstmüller a Vojtěch Kodet

Předkládaná práce shrnuje údaje z části území Českomoravské vrchoviny představující 50 mapovacích kvadrátů o velikosti 12 x 11,1 km , což je celkem 6660 kilometrů čtverečních. Oblast byla rozdělena na základě znatelné odlišnosti avifauny na dvě rozlohou poměrně stejné části – severozápadní oblast a jihovýchodní oblast, jejichž stručný popis je v publikaci uveden. Do sledovaného území není zahrnuta část Českomoravské vrchoviny v oblasti Velkobítešska na jihovýchodě a na západě oblasti Kamenice nad Lipou a Pacovska. Kapitola „Charakteristika hnízdního výskytu a početnosti vybraných druhů“, která tvoří jádro publikace, je rozdělena po jednotlivých druzích ptáků. Jedná se o vzácnější druhy dané oblasti. Přehled druhů, které v posledních letech pravidelně hnízdí ve všech kvadrátech sledované oblasti, je uveden v závěru publikace. Názvosloví ptáků je dodržováno podle práce Hudce et al. (2003) s výjimkou vrány obecné.

Vyd. Český svaz ochránců přírody Jihlava a Muzeum Vysočiny Jihlava, Jihlava, 2005
/darováno technické knihovně LČR HK/

Jiří Uhlíř