Úvodní stránka

Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích

Sborník ze semináře (Praha-Zbraslav, 30. 3. 2016) k projektu č. EHP-CZ02-OV-1-015-2014 „Pěstební opatření pro zvýšení biodiverzity v lesích v chráněných územích“, který je podpořen z EHP a Norských fondu 2009-14, konkrétně z programu CZ02: Biodiverzita a ekosystémové služby / Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí / Adaptace na změnu klimatu. Hlavním řešitelem projektu je Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., útvar pěstování lesa (Výzkumná stanice Opočno), partnerem je IDS (Information and data systems) a zahraničním partnerem je The Norwegian Forest and Landscape Institute. Lesy, zejména v nižších nadmořských výškách, střední Evropy se po několik tisíciletí vyvíjely pod vlivem lidské činnosti. Postupně tak vznikly relativně řídké a světlé lesní porosty, ve kterých docházelo k častému odstraňování biomasy a ke spontánní obnově. Na takové hospodaření se adaptovala celá řada druhů. Současné lesní porosty, pěstované většinou s vysokým zápojem, neumožňují dlouhodobou a trvalou existenci řady druhů, které bývaly běžné za podmínek předchozího hospodářství. Na malé části plochy lesů (v chráněných oblastech) je proto vzhledem k potřebě zachování vysoké úrovně biodiverzity vhodné znovu zavést některá pěstební opatření, která budou v souladu ss zmíněným hospodářstvím (nestandardní hospodářské postupy). Hospodaření v lesích chráněných území, tedy i v územích Natura 2000, musí mít specifický charakter. Specifické postupy hospodaření bývají obsaženy i jako návrhy v plánech péče. Dosud však schází ucelený popis těchto postupů a jejich vyhodnocení. Hlavním cílem projektu je vytvořit katalog nestandardních opatření v lesích, který bude obsahovat popis jednotlivých opatření, možnosti jejich aplikace (rozhodnutí o uplatnění na základě vybraných podmínek), metodiku provádění opatření, vyhodnocení vlivu na biodiverzitu, vhodnost aplikace v rámci druhové ochrany, ochrany vybraných ekosystémů a ochrany přírodních procesů a vyhodnocení vlivu na ostatní funkce lesa a produkční schopnost lesního porostu.

Vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno, 2016.

Pěstování přírodě blízkých lesů /skripta/

Stanislav Vacek, Jiří Remeš, Lukáš Bílek, Vilém Podrázský, Zdeněk Vacek, Igor Štefančík a Martin Baláš

Skripta jsou komplexním materiálem pro studenty lesnictví a ochrany přírody, který prezentuje teoretické aspekty i praktické možnosti péče o lesní ekosystémy ve zvláště chráněných územích na bázi vycházející z exaktně podložených poznatků a zásad hospodaření přírodě blízkého, postaveného na ekologických základech s akcentem na ekologickou stabilitu, biodiverzitu a autochtonnost.

Vydala Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická a dřevařská, 2015.

Trávy, traviny a trávníky v ilustracích Vojtěcha Štolfy a Zdenky Krejčové

Jaromír Šikula a Václav Větvička

Trávy a traviny jsou okouzlující rostliny, i když to tak na první pohled nevypadá. Jejich předností není hýření barev, tak obvyklé u květin nebo některých dřevin, ale kouzlo okamžiku a celkového pohledu. Když běží větrná vlna po obilném lánu, není krásnějšího efektu. A což letní poležení na trávě nebo vůně posečené louky. Ale dosti poezie – v předkládané knize jsou popsány trávy luční, lesní, pastevní i obiloviny a jejich význam pro člověka, který si jich umí vážit. Jsou zde ovšem uvedeny i trávy, které nás trápí jako plevely a těžko se jich zbavujeme. Trávy jsou součástí téměř všech rostlinných společenstev, takže je lze hodnotit jako nejcennější přirozenou skupinu rostlin. Nacházíme je v běžných klimatických podmínkách jako stepy, pampy, prérie či savany, ale rostou i na tak nehostinných místech, kde by je člověk nečekal. Snímky různých biotopů z celého světa i z naší krajiny pořídil a čtenářům tak přiblížil známý severočeský fotograf Ing. Jiří Havel. Kniha by nebyla úplná, kdyby se v ní autoři nezmínili o travinách, obecně nazývaných „kyselé trávy“, které svým vzhledem sice trávy připomínají, jsou však vývojově zcela odlišné. Pro tuto knihu je nakreslila akademická malířka Zdenka Krejčová a patří do nich například šáchorovité a sítinovité, které jsou blízké rostlinám liliovitým. Praktické uplatnění trávních porostů je velice rozmanité. Patří sem trávníky okrasné, na sportovištích i trávníky praktické, to je kolem stromů a rybníků či u silnic a cest.

Vydalo nakladatelství AVENTINUM, s.r.o., Praha, 2016, v edici Artia.

Krajina Krkonoš v proměně století

Riesengebirgslandschaft in hundertjähriger Wandlung

Pavel Klimeš

Krkonoše jsou jedinečné především alpínskou polohou nad přirozenou hranicí lesa, ale máme je rádi i jako obydlenou kulturní krajinu. Lidé během půl tisíciletí podstatnou část území dnešního Krkonošského národního parku přeměnili pro svou potřebu a mnohde vytvořili malebnou a pečlivě udržovanou horskou krajinu s loukami rozčleněnými kamennými terasami, chalupami, solitérními stromy v kontrastu s rozsáhlými lesními porosty. Strukturu doplnily horské cesty a chodníky, drobné stavby, jako Boží muka, kapličky, ale i technická díla v podobě malých továren, vodáren, třeba i s regulacemi horských toků. Politické události celosvětového významu rozdělily dvacáté století v Krkonoších na dvě poloviny, kdy zlomovým bodem byl rok 1945. Téměř přes noc se změnili obyvatelé a způsob jejich života ve větší části hor. Minulé století bylo také proměnou Krkonoš na významnou turistickou oblast. Z chalup jsou hotely a pensiony, z luk sjezdové tratě a lesní cesty slouží častěji jako turistické, běžecké a cyklistické trasy, než pro přibližování dřeva. Takové změny se musely promítnout do stavu a vzhledu krajiny.

Krajinný ekolog Pavel Klimeš spojil svou profesi s poznáváním historie Krkonoš, a proto mohl na 130 uvedených případech vystihnout podstatu a jemné nuance proměny různých částí krkonošské krajiny. Obyvatelé, hospodáři, chalupáři, architekti, úředníci i vnímaví návštěvníci dostávají do rukou knihu, která není nostalgickým vzpomínáním na dávné časy, ale vodítkem k pochopení vývoje našich nejznámějších hor.

Porovnání stavu přírodní a kulturní krajiny Krkonoš s dobovými snímky bylo v mnoha ohledech velmi smutné. Fotografie nás usvědčily. Nedokázali jsme po vyhnání starousedlíků, z nichž část se provinila spojenectvím s největším zlem dvacátého století, zachovat krajinu tak malebnou, jak jsme ji převzali. Fotografie dokládají úzkou spojitost stavu krajiny s politickou kulturou v zemi. Obrazové porovnání stavu krajiny v rozpětí zhruba sto let je dostatečně výmluvné, doprovodný text, který je v dvojjazyčné česko-německé verzi, je jen doplněním zachycených témat. Druhý odstavec na každé dvoustraně přináší zdánlivě s vývojem krajiny nesouvisející poznámky, někde jde o subjektivní názor autora na zachycené téma, námět k diskusi nebo jen doplňující informace. Několikrát autor společně s trutnovským fotografem Ctiborem Košťálem upřednostnil výmluvnost snímku před přísným dodržením původního místa vzniku staré fotografie. Větší pozornost autor věnoval v knize východním Krkonoším s ohledem na své znalosti. Soubor fotografických dvojic je rozdělený do deseti kapitol a představuje přírodní krajinu, lesy, vodoteče, louky, cesty, sídla, chalupy, stavby pro hosty, průmyslové stavby a drobné památky.

Pro Správu Krkonošského národního parku vydalo nakladatelství Veselý výlet, Horní Maršov, 2007.

Za železnou oponou

Lesníci a lidé v kraji střední a dolní Šumavy v dobách odporu totalitním ideologiím 1938-1989-2014 25 let od pádu železné opony

Petr Martan

Publikace shrnuje historii lesnictví a lesníků v oblasti střední a dolní Šumavy na pozadí historických událostí od třicátých let dvacátého století do roku 2014. Autor nejprve popisuje česko-německé vztahy ve třicátých letech dvacátého století. Následuje období druhé světové války (zajatecké tábory, ubytování lesních dělníků). Poté se publikace věnuje historii lesníků v protikomunistickém odboji (převaděči, agenti a utečenci). Závěr publikace obsahuje informace o stavu lesů v Národním parku Šumava po roce 1989 s důrazem na vodohospodářský význam lesů.

V rámci záštity hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly vydala Komunita pro duchovní rozvoj, o.p.s., Čkyně, 2015 /dotisk 1. vydání (1. vydání: rok 2014)/.

Jiří Uhlíř

Seznam nově zakoupených norem od 1. 4. 2016 do 30. 4. 2016

• ČSN ISO 3767-1 Třídicí znak: 470050
  Změna: Z1
  Zemědělské a lesnické stroje a traktory, motorové žací a zahradní stroje – Značky ovládačů a sdělovačů – Část 1: Všeobecné značky
  Vydána: 1. 3. 2016
• ČSN ISO 3767-4 Třídicí znak: 470050
  Změna: Z1
  Zemědělské a lesnické stroje a traktory, motorové žací a zahradní stroje – Značky ovládačů a sdělovačů – Část 4: Značky pro lesnické stroje
  Vydána: 1. 3. 2016
• ČSN ISO 3767-5 Třídicí znak: 470050
  Změna: Z1
  Zemědělské a lesnické stroje a traktory, motorové žací a zahradní stroje – Značky ovládačů a sdělovačů – Část 5: Značky pro přenosné lesnické stroje
  Vydána: 1. 3. 2016
• ČSN EN 49-2 Třídicí znak: 490693
  Ochranné prostředky na dřevo – Zjišťování ochranné účinnosti proti Anobium punctatum (DeGeer) pozorováním kladení vajíček a přežití larev – Část 2: Ochrana impregnací (Laboratorní metoda)
  Vydána: 1. 2. 2016
  Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)
• ČSN EN ISO 18217 Třídicí znak: 496124
  Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Posouvací řetěz stroje na olepování boků
  Vydána: 1. 4. 2016
  Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)

Ivo Šlesinger