Úvodní stránka

Problematika soustavy NATURA 2000 v lesích

Sborník příspěvků ze semináře (Kněžičky, 17. 3. 2016), který pořádaly Česká lesnická společnost, z.s., a Francesco Kinsky dal Borgo, za podpory Ministerstva zemědělství a Vojenských lesů a statků ČR, s.p. Soustava evropsky významných lokalit Natura 2000 vychází ze směrnice o stanovištích a ze směrnice o ochraně volně žijících ptáků, které jsou v právu Evropské unie zakotveny od roku 1992. Představuje největší soustavu chráněných území na světě co do počtu lokalit. V reálném životě představuje v mnoha ohledech zásah nebo potřebu změny v přístupu k obhospodařování pozemků, včetně těch lesních. Vlastníci lesů a jejich odborní lesní hospodáři se se soustavou Natura 2000 stále seznamují, k čemuž měl napomoci i tento seminář, který představil nejen základní rysy soustavy a problematiky s tím související, ale také zkušenosti z řad jak kompetentních orgánů ochrany přírody, tak vlastníků lesů.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2016.

Dřevostavby

– stavební systém budoucnosti
– dřevo, surovina moderního člověka
– ekologie, úspory energií, suchá výstavba

Sborník příspěvků z 20. odborného semináře se zahraniční účastí (Volyně, 23. – 24. 3. 2016), který pořádala Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Volyně, za podpory Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Ministerstva životního prostředí. Seminář informoval odbornou veřejnost o trendech použití dřeva ve stavebnictví a seznámil účastníky s některými technickými a legislativními problémy při řešení dřevostaveb a s konstrukčními systémy, které se používají v České republice i v zahraničí. Seminář byl určen architektům, projekčním, investorským a realizačním firmám, které se zabývají problematikou dřevostaveb, ekologie a úsporami energií, řídícím pracovníkům resortu stavebnictví a dřevozpracujícího průmyslu, pedagogům odborných škol a široké odborné veřejnosti.

Vydala Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola, Volyně, 2016.

Vývoj lesnické techniky v českých zemích v letech 1945-1992

Vladimír Simanov

Autor zachytil v publikaci vývoj techniky a technologií používaných ve sledovaných téměř padesáti letech v lesním hospodářství českých zemí po druhé světové válce, kdy vývoj spěl od manuálních technologií až po vysokou technickou úroveň. Na našem území se technologie lesnických činností po celá staletí téměř neměnily a teprve v druhé polovině 20. století vykonaly, obrazně řečeno, skok od ručních pil k víceoperačním strojům. Přechod od ruční a animální práce na nynější technickou a technologickou úroveň nebyl výsledkem samoúčelné technizace, ale úsilím o překonání poválečného stavu, úbytku pracovních sil a animálních prostředků i nízké počáteční produktivity práce. Koncentrace držby lesů vytvořila předpoklady pro velkovýrobní, organizačně a investičně náročné strojové technologie, urychlila prvotní mechanizaci, umožnila unifikaci, vysoké využití prostředků a plošně rovnoměrný vývoj, ale koncentrace rozhodovací moci nevedla ve všech případech k optimálním krokům a variantní řešení připouštěla výjimečně.

Inspirativní vliv zahraničních poznatků byl značný, ale i české lesnictví obohatilo světový fond poznání zejména o využití zemědělských traktorů v lesnictví, lanovkové soustřeďování, strojní odvětvování a hygienu práce s mechanizačními prostředky včetně pracovních režimů. Uzákoněné, tradičně jemné způsoby pěstování lesů ovlivnily zavádění šetrné mechanizace natolik, že lze hovořit o českém sepjetí techniky s pěstováním lesů. I když naše lesnické technologie prošly vývojem za jiných politických podmínek, byly počátkem 90. let 20. století na úrovni srovnatelné s lesnicky vyspělými státy. Společenské změny, které proběhly v letech 1989-1992 se v lesnictví projevily jeho transformací a změnou organizačních struktur. Se zánikem některých subjektů, stěhováním do jiných prostor a s personálními změnami byla spojena mimo jiné i ztráta archivních materiálů. Z důvodu nespolehlivosti vzpomínek pamětníků, současného hlubokého zneuctění lesnictví a zjevné neúcty k artefaktům bylo třeba zachytit vývoj lesnických činností dříve, než nastane nezvratný zánik dokumentačních údajů. Po úvodních kapitolách se autor věnuje vývoji lesnické techniky a technologií v lesním semenářství a školkařství, při úklidu těžebního odpadu, odvodňování lesních půd, zalesňování, ochraně a ošetřování kultur, ochraně lesů, prořezávkách a vyvětvování porostů. Dále probírá mechanizaci při těžbě a soustřeďování dříví, odvozu a odkorňování dříví, na skladech dříví a při dopravě dříví. Následuje vývoj v ostatních lesnických činnostech – ve stavební činnosti, přidružené výrobě, dopravě osob a v kancelářské a výpočetní technice. Závěr publikace obsahuje kapitoly: Lesnický výzkum, Strojírenská výroba v resortu lesního hospodářství, Technické památky v lesním hospodářství, Závěr, Summary, Česko-anglický slovníček vybraných termínů, Seznam zkratek a Použitá a doporučená literatura.

Vydalo Národní zemědělské muzeum Praha, 2015.

Příručka k určování ptáků

/z anglické verze „The Helm Guide to Bird Identification“ z roku 2014/

Keith Vinicombe, Alan Harris a Laurel Tucker

Příručka k určování ptáků se zaměřením na podrobný popis snadno zaměnitelných druhů. Tato úzce specializovaná příručka se zabývá podobnými, snadno vzájemně zaměnitelnými druhy ptáků, jako jsou například sýkora babka a sýkora lužní, nebo budníček větší a budníček menší. U jednotlivých druhů najde čtenář podrobný popis samců, samic, mladých ptáků všech důležitých věkových skupin, dále popis ptáků v letu, změn v opeření během roku, hlasových projevů i chování. Vedle textové části, kterou napsal Keith Vinicombe, usnadní určování ptáků v terénu 1250 špičkových ilustrací od Alana Harrise a Laurel Tucker. Kniha je koncipována jako užitečný, a mnohdy nepostradatelný doplněk ke standardním určovacím atlasům. Je oceňována odborníky i laiky a doporučuje ji Česká společnost ornitologická.

Vydal Jiří Ševčík – nakladatelství, Plzeň, 2016.

Stanovištní mechorosty

Karel Balabán

Posuzování lesního stanoviště podle stanovištní flóry je pro lesníka velmi důležité a podává mu cenné poznatky, které může použít zvláště při pěstebních zásazích. Mechorosty jsou skupina výtrusných rostlin, které se v našich lesích velmi často vyskytují ve značném množství, a proto jejich znalost jako indikátorů je stejně důležitá, jako znalost stanovištních rostlin vyšších – semenných. Útlá publikace se po všeobecné části věnuje ve speciální části třem samostatným skupinám mechorostů – játrovkám, rašeliníkům a mechům, kde při popisu každého druhu je stručně uvedena morfologie, biologie a stanovištní nároky (ekologie).

Vydalo Lesnické kulturní ústředí při ČAZ, Praha, 1949, v edici Lesnický průvodce (svazek 4).

Zvláštní tvary dřevin

Editoři: Jiřina Zieglerová a Ladislav Bláha

Publikace s více než 220 barevnými fotografiemi mimořádných tvarů stromů a dalších dřevin, včetně vzhledu stromům podobných bylin, se snaží podchytit to, čemu říkáme neobvyklé tvary, popsat případnou příčinu jejich vzniku a ukázat na to, co příroda s těmito živými organismy dokáže vykouzlit. Dále se zabývá stromy rekordmany, stromy památnými, národními či stromy jako symboly. Publikace obsahuje tyto kapitoly: Rekordmani, Památné stromy, Atypický růst stromů, Zbytnělé báze stromů, Tvorba závalů, Když strom uhyne a pařez obrazí, Extrémní stanoviště, Pařezy, Regenerace stromů, Pozoruhodné stromy v Česku, Jižní Amerika (Patagonie, Chile, Argentina, Brazílie), Indonésie, Jemen (Sokotra), Malajsie, Kamerun, Z různých zemí. Závěr publikace obsahuje literaturu, rejstřík, terminologický slovník a seznam vyobrazení. V neposlední řadě není snahou poskytnout čtenáři pouze snímky zajímavých rostlin, ale i informace, které by sloužily k rozšíření znalostí u široké veřejnosti.

Vydalo vydavatelství Toggak, s.r.o., Praha, 2014.

Jiří Uhlíř

Seznam nově zakoupených norem k 31. 3. 2016

• ČSN 01 6910 Třídicí znak: 016910 Úprava dokumentů zpracovaných textovými procesory
  Vydána: 1.7.2014

Ivo Šlesinger