Úvodní stránka

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2014

V pořadí již dvacátá první Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, stručně označovaná jako Zelená zpráva, pokračuje v dlouholeté tradici Ministerstva zemědělství vydávat aktuální ucelené informace. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky 2014 poskytuje údaje o výsledcích lesního hospodářství, hlavních produkčních činitelích, faktorech ovlivňujících lesní hospodářství, ekonomice, trhu se surovým dřívím a navazujících odvětvích jako je například ochrana životního prostředí a myslivost. Rostoucí řada informací poskytovaných prostřednictvím každoročně vydávaných zpráv umožňuje důkladné hodnocení vývoje lesů a lesního hospodářství a posouzení toho, jak odvětví a jeho orgány a organizace naplňují principy trvale udržitelného hospodaření v lesích deklarované v národních i mezinárodních koncepčních dokumentech.

Ve zprávě se čtenář mimo jiné dozví, že trvá trend předchozích let, kdy plocha lesních pozemků setrvale mírně roste, aktuálně o 2 645 ha na současných 2 666 376 ha. Těžba dřeva v roce 2014 dosáhla objemu 15,8 mil. m³ surového dříví, z toho 13,47 mil. m³ představovala těžba jehličnatá. Za stejné období v lesích přirostlo 21,8 mil. m³ krychlových dříví. Těžbou bylo využito pouze 71 % celkového běžného přírůstu. Z těchto a dalších údajů je patrné, že těžba dřeva je dlouhodobě udržitelná a celkové zásoby dřeva v lesích se dlouhodobě zvyšují, aktuálně na 689 milionu metrů krychlových. Z hlediska ochrany lesa nedošlo v České republice v roce 2014 k významnému zhoršení situace oproti předchozímu roku. Objem nahodilých těžeb se meziročně zvýšil o cca 0,3 mil. m³, , a činil 4,5 mil. m³, přičemž podíl nahodilých těžeb na těžbách celkových představuje cca 29 %. Celková výše vykázaného kůrovcového dříví činila 1,3 mil. m³, přičemž cca 70 % celorepublikového objemu bylo evidováno na území krajů Moravskoslezského a Olomouckého. Významným primárním stresorem je zde dlouhodobé působení sucha. Pozitivní zprávou je, že se postupně zlepšuje ekonomická situace vlastníků lesa. Nejlepšího hospodářského výsledku (za lesnickou činnost bez poskytnutých příspěvků a dotací) bylo dosaženo ve státních lesích (5 910 Kč/ha), následně v lesích soukromých (3 899 Kč/ha) a nakonec v lesích obecních (3 310 Kč/ha). Hlavní vlivy na dosahovanou výši zisků z lesnické činnosti byly vyšší realizované výnosy z prodeje všech sortimentů surového dříví u všech kategorií vlastnictví lesů a čerpání rezervy na pěstební a ostatní lesnické činnosti u státních lesů. V rámci koncepčních činností Ministerstva zemědělství byly v oblasti reprodukčního materiálu lesních dřevin vydány dva strategické dokumenty, a to Národní program ochrany a reprodukce genofondu lesních dřevin na období 2014-2018 a Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací na ochranu a reprodukci genofondu lesních dřevin na období 2014-2018. Národní program upravuje podmínky a postupy ochrany a reprodukce genetických zdrojů lesních dřevin původních na území České republiky a dotváří právní a organizační rámec nezbytný pro zajištění efektivního a setrvalého využívání genetických zdrojů lesních dřevin v souladu s potřebami lesního hospodářství a zásadami trvale udržitelného obhospodařování lesů.

Vydalo Ministerstvo zemědělství, Praha, 2015.

Sedmdesát let lesnického školství v Trutnově 1945-2015

Almanach k 160. výročí lesnického školství v severovýchodních Čechách (1855-2015): Bělá pod Bezdězem (1855-1904) – Zákupy (1904-1945) – Trutnov (1945-2015).

V jubilejním almanachu najde čtenář na 224 stranách křídového papíru články přibližující historii lesnických škol – neboť název se několikrát měnil – v Trutnově (ale také ve Svobodě nad Úpou) a současnou činnost školy. Almanach též zaznamenává bohaté zahraniční styky školy, úspěchy školních trubačů, činnost školního polesí, dále pak vzpomínky a vyznání učitelů a absolventů školy. Významnou součástí jsou úplné seznamy učitelů, vychovatelů a dalších zaměstnanců školy, a to jak současných, tak minulých – na obou pracovištích v Trutnově a Svobodě nad Úpou. Nejdelší pak jsou seznamy všech absolventů školy v různých typech studia v rozmezí let 1945-2015. Slovo závěrem od redaktora almanachu PaedDr. Vladimíra Černíka je také přeloženo do angličtiny, němčiny a francouzštiny.

Pro Českou lesnickou akademii Trutnov – střední lesnickou školu a vyšší odbornou školu lesnickou Trutnov – vydalo Vydavatelství Gentiana, Jilemnice, 2015.

Ptáci Krkonoš – atlas hnízdního rozšíření 2012-2014 = Ptaki Karkonoszy – atlas ptaków lęgowych 2012-2014

Jiří Flousek, Bożena Gramsz a Tomáš Telenský

Ptáci jsou jednou z velmi významných, metodicky nejpropracovanějších a v praxi nejčastěji používaných indikačních skupin organismů. Druhové složení ptačích společenstev, početnost jednotlivých druhů i jejich populační trendy odrážejí významné změny v různých typech přírodního prostředí. Jsou aktuálně využívány například ke sledování vlivu probíhající klimatické změny či k hodnocení úspěšnosti legislativní ochrany přírody. Různé typy ptačích indikátorů se v posledních letech stávají běžnou součástí strukturálních a vývojových indikátorů na úrovni jednotlivých států i celých kontinentů. V letech 1991-1994 proběhlo v celých Krkonoších, to je na jejich české i polské straně, první mapování hnízdního rozšíření ptáků, jehož výsledky poskytly informace o aktuálním výskytu 148 druhů hnízdících na sledované ploše 940 km2 a odhady jejich celkové hnízdní početnosti. Získané údaje se staly významným podkladem pro vymezení a následné vyhlášení dvou ptačích oblastí soustavy Natura 2000 v českých i polských Krkonoších. Výsledky byly průběžně využívány pro posuzování různých záměrů na území obou krkonošských národních parků a jejich ochranných pásem a pro rozhodování příslušných orgánů státní správy v ochraně přírody. S odstupem 20 let však informace zastaraly, a bylo proto nezbytné se pokusit o jejich aktualizaci. Byl proto připraven projekt pro druhé mapování hnízdících ptáků, který se stal součástí Koncepce monitoringu a výzkumu v Krkonošském národním parku (2010-2020), definující další směřování a prioritní okruhy dalších aktivit Správy KRNAP.

Zásadní metodickou změnou ve srovnání s předchozím krkonošským atlasem se stala standardizace mapovacího úsilí, umožňující srovnatelné opakování celé akce kdykoliv v budoucnosti. Kromě tradičního sběru kvalitativních dat o výskytu jednotlivých druhů v mapovacích kvadrátech byla dále sbírána i data kvantitativní, poskytující podklady pro odhady celkové velikosti populací hnízdících druhů, pro hodnocení vztahu ptáků k různým typům stanovišť i pro zhodnocení ornitologické významnosti sledovaného území. Hlavními cíli projektu bylo (1) získat aktuální údaje o plošném rozšíření a početnosti hnízdících druhů ptáků na celém území Krkonoš, (2) porovnat trendy v rozšíření ptáků během 20 let, uplynulých mezi minulým (1991-1994) a současným (2012-2014) mapováním, (3) nabídnout aktuální podklady pro rozhodování orgánů státní správy a (4) poskytnout data pro sledování vlivu klimatické změny na ptáky v dlouhodobém časovém horizontu. Získané výsledky tak v současnosti nabízejí správám národních parků na obou stranách hranice důležité informace o všech hnízdících druzích ptáků v celých Krkonoších, zejména o druzích zvláště chráněných příslušnou českou a polskou legislativou. Shromážděná data budou opět využívána jako podklad pro četná posuzování rozvojových aktivit na území obou národních parků a jejich ochranných pásem (různé investiční záměry, územní a regulační plány, dokumentace SEA a EIA apod.) i pro posuzování vlivu těchto aktivit na předměty ochrany v obou ptačích oblastech evropské soustavy Natura 2000. Údaje o ptačích společenstvech v různých typech prostředí umožní správám obou národních parků provádět, případně upravit optimální management lesních i nelesních stanovišť z pohledu ochrany ptáků. A významná je rovněž vědecká hodnota projektu – vstupní data pro srovnatelná opakování v příštích desetiletích umožní sledovat a hodnotit například vývoj ptačích populací pod vlivem probíhající klimatické změny v různých typech prostředí.

Mapování hnízdního rozšíření ptáků v letech 2012-2014 se stalo, spolu s mapováním denních motýlů, výzkumem netopýrů a telemetrickým sledováním jelenů, součástí společného projektu české Správy Krkonošského národního parku a polské Dyrekcje Karkonoskiego Parku Narodowęgo s názvem Fauna Krkonoš, který byl pod registračním číslem CZ.3.22/1.2.00/12.03299 spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj z Operačního programu přeshraniční spolupráce mezi Českou republikou a Polskem pro období let 2007-2013.

Vydaly Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí, a Dyrekcia Karkonoskiego Parku Narodowęgo, Jelenia Góra, 2015.

Denní motýli v Krkonoších, atlas rozšíření = Motyle dzienne w Karkonoszach, atlas rozmieszczenia

editoři: Oldřich Čížek, Adam Malkiewicz, Jiří Beneš a Dariusz Tarnawski

Krkonoše jsou významným pohořím z hlediska přírodovědného. Současnou podobu Krkonoš výrazně ovlivnily poslední doby ledové. S ústupem blízkého ledovce zde zůstala izolována příroda v řadě aspektů podobná té, kterou lze nalézt ve Skandinávii. Přírodovědnou hodnotu významně ovlivnil i člověk, který od 13. století začal hory kolonizovat. Jeho přítomnost postupně změnila tvář Krkonoš do podoby, kterou známe. Přírodovědci si brzy uvědomili biologickou a ekologickou výjimečnost tohoto pohoří i jeho zranitelnost, a proto byl již v roce 1959 na polské straně hor vyhlášen Karkonoski Park Narodowy a o čtyři roky později na české straně Krkonošský národní park. Krkonoše svou jedinečností od nepaměti lákaly biology, kteří zde studovali jejich unikátní flóru či faunu. Většinou se ale jednalo o průzkumy určité lokality, části pohoří nebo vybraných druhů. Jednou z mála výjimek, kdy bylo uceleně zpracováno rozšíření celé jedné supiny, byl atlas ptáků, který v 90. letech 20. století zmapoval jejich hnízdní rozšíření na české i polské straně Krkonoš. Podobně komplexní aktivitou je mapování biotopů evropské soustavy Natura 2000. Plošné studie poskytují ucelený přehled nejen o stavu studované skupiny organismů, ale vypovídají o celkovém stavu území a dalších faktorech. Dobře vybraná modelová skupina organismů může osvětlit dopady působení člověka v krajině, v případě Krkonoš např. budního hospodářství, rekreačních středisek, lesnictví či turismu.

Proč denní motýli? Protože jsou právě tou vhodnou modelovou skupinou, což se prokázalo v mnoha studiích. Nalezneme mezi nimi druhy s úzkou vazbou na různé typy biotopů, ale i druhy nenáročné na prostředí. Druhy mobilní i sedentární, motýly vyvíjející se na jediném druhu rostliny (označujeme je jako monofágní) i druhy polyfágní. Dostáváme pestrou škálu kombinací, která nám dává velmi dobrý základ pro interpretaci složení motýlí fauny s ohledem na stav přírody. Podobných taxonomických skupin je samozřejmě více, motýli mají ale několik praktických předností. Jde o nápadnou skupinu, a proto při jejím průzkumu nepotřebujeme používat speciální metody či odchytová zařízení a navíc prakticky všechny druhy je možné určit přímo v terénu. V neposlední řadě je důležité zmínit, že k žádné jiné skupině hmyzu nemáme tolik ucelených poznatků z hlediska jejich biologie a ekologie. Z výše uvedených důvodů a také pro jejich často atraktivní zbarvení byli denní motýli předmětem odborného i sběratelského zájmu a existuje tak pro ně velké množství historických údajů. Byli první skupinou bezobratlých, kde úroveň poznání umožnila vznik síťových atlasů rozšíření. Takováto forma průzkumu dává prostor pro mnohé analýzy, mimo jiné umožňuje statisticky vyhodnotit změny početnosti populací a rozšíření jednotlivých druhů. Na základě shromážděných a zpracovaných dat se ukázalo, že velká část druhů v ČR výrazně ubyla.

Mapování motýlů s denní aktivitou v Krkonoších je součástí šířeji zaměřeného projektu s názvem Fauna Krkonoš, zahrnujícího také mapování ptáků, netopýrů a jelenů. Tento projekt (reg. č. CZ.3.22/1.2.00/12.03299) byl spolufinancován Evropskou unií – Evropským fondem pro regionální rozvoj z Operačního programu Přeshraniční spolupráce. Cílovými skupinami inventarizace motýlů (Lepidoptera) byly skupiny s denní aktivitou – nadčeledi Papilionoidea a Hesperioidea (denní motýli) a čeleď Zygaenidae (vřetenuškovití). Na české straně Krkonoš bylo mapované území vymezeno hranicí ochranného pásma národního parku, které je zde prakticky shodné s hranicí území Natura 2000. Na polské straně je národní park a ochranné pásmo menší, a proto bylo zvoleno rozsáhlejší území shodné s hranicí soustavy Natura 2000 (oblast Karkonosze). Poprvé v historii tak byl proveden cílený průzkum bezobratlých, konkrétně motýlů, jednotnou metodikou v celých Krkonoších – jak v Polsku, tak v České republice.

Předložená kniha představuje jednotlivé krkonošské druhy denních motýlů, přináší údaje o jejich aktuálním rozšíření a početnosti a na základě srovnání s historickými údaji analyzuje změny v jejich výskytu. Rovněž odhaluje hlavní faktory ohrožující denní motýly v Krkonoších a navrhuje vhodná opatření pro jejich podporu.

Vydaly Správa Krkonošského národního parku, Vrchlabí, a Dyrekcia Karkonoskiego Parku Narodowęgo, Jelenia Góra, 2015.

Jelen sika japonský. Životní způsob, chov, jak dobře vábit a účinně lovit

Jiří Hanák

Koncem 19. století se v našich lesích objevil nový obyvatel, do té doby zcela neznámý. Byl jím jelen sika, dovezený do českých obor z asijské domoviny. Úspěšně u nás zdomácněl a pronikl do volné přírody. Dnes patří k oblíbeným úlovkům a je ceněn jako trofejová zvěř. Přesto se o něm mezi naší mysliveckou veřejností ví dosud málo, co se týče jeho způsobu života, chování, obživy a možnosti lovu. Dr. Ing. Jiří Hanák, osobnost našim myslivcům dobře známá, mezinárodně uznávaný odborník v oblasti loveckých zbraní a střeliva, se o tuto spárkatou zvěř zajímá již řadu let a shromáždil nejen množství odborných znalostí, ale i praktických zkušeností z vlastního pozorování a lovu. Znalosti a zkušenosti shrnul do této knížky, která je první publikací o jelenu sikovi v českém prostředí. Popisuje druh jako takový, jeho původ, výskyt v ČR a početní stavy, životní prostředí čili stávaniště, způsob života a obživy, rozmnožování, křížení s jinými druhy, význam zvěře z hlediska kulinářského apod. Uvádí na pravou míru předsudky o jeho údajné škodlivosti. Značnou pozornost věnuje problematice úspěšného lovu jelena siky – jak, kdy, kde, čím a co dělat po výstřelu. Knížku autor uzavírá kapitolou o trofejích a jejich hodnocení. Pro mysliveckou veřejnost představuje tato průkopnická publikace bohatý zdroj cenných a praktických informací.

Vydalo nakladatelství Arista Books, s.r.o., Praha, 2015.

Klenoty české krajiny

Jan Štursa

Česká republika se rozkládá mezi evropskými nížinami, pahorkatinami a vysokými horami, což se projevuje v její podivuhodné geologické a biologické rozmanitosti. Lesy a lesostepi, písečné přesypy a spraše, nivy a mokřady kolem velkých řek, pozoruhodný svět rašelinišť, krasová území a pískovcová skalní města, podhorské a horské louky, smrková tajga a severská tundra na hřebenech našich hor – takový je obrázek naší krajiny našeho státu. Jeho nejcennější přírodní zákoutí se skrývají ve čtyřech národních parcích a dvaceti pěti chráněných krajinných oblastech. Jsou to přírodní oázy krásy, harmonie a malebnosti uprostřed člověkem již dávno přeměněné tváře naší země – klenoty České republiky.

Výpravná publikace mapující nejkrásnější kouty naší země seznámí čtenáře prostřednictvím nádherných fotografií našich předních fotografů a doprovodných textů našeho předního znalce přírody Jana Štursy se všemi národními parky a chráněnými krajinnými oblastmi České republiky, jejich specifickou flórou a faunou, geologickou stavbou, ale také vývojem osídlení a současným stavem ochrany. Kniha je členěna do kapitol, kde každá je věnována jednomu chráněnému území a je uzavřena praktickými informacemi pro všechny potencionální návštěvníky našich přírodních skvostů.

Vydala Kartografie Praha, a.s., 2007.

Jiří Uhlíř

Seznam nově zakoupených norem k 31. 10. 2015

• ČSN EN ISO 16122-1 Třídicí znak: 470413
  Zemědělské a lesnické stroje – Kontrola používaných postřikovačů – Část 1: Obecně
  Vydána: 1.10.2015
• ČSN EN ISO 16122-2 Třídicí znak: 470413
  Zemědělské a lesnické stroje – Kontrola používaných postřikovačů – Část 2: Postřikovače s vodorovným postřikovacím rámem (plošné)
  Vydána: 1.10.2015
• ČSN EN ISO 16122-3 Třídicí znak: 470413
  Zemědělské a lesnické stroje – Kontrola používaných postřikovačů – Část 3: Postřikovače pro keřové a stromové kultury (pro prostorové kultury)
  Vydána: 1.10.2015
• ČSN EN ISO 16122-4 Třídicí znak: 470413
  Zemědělské a lesnické stroje – Kontrola používaných postřikovačů – Část 4: Pevné a částečně pohyblivé postřikovače
  Vydána: 1.10.2015

Ivo Šlesinger