Úvodní stránka

Olše – dřevina roku 2015

Sborník příspěvků z odborného semináře (Olšina u Horní Plané, 9. 6. 2015), který pořádala Česká lesnická společnost, z.s., ve spolupráci s Lesy České republiky, s.p., s Vojenskými lesy a statky ČR, s.p., a s Ústavem pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem za podpory Ministerstva zemědělství ČR.

Dřevinou roku 2015 se stala olše. V České republice je původní oleš lepkavá (Alnus glutinosa), olše šedá (Alnus incana) a olše zelená (Alnus alnobetula). Olše lepkavá a olše šedá jsou rychlerostoucí pionýrské dřeviny s relativně krátkou životností. Olše zelená má meliorační půdoochrannou funkci a užití v horských oblastech narušených antropogenní činností tam, kde lesní půda byla degradována v důsledku ztráty svrchní vrstvy. U olše oceňujeme její symbiózu s nitrogenními hlízkovými bakteriemi, která umožňuje obohacování půd dusíkem. Z environmentálního hlediska má olše významnou úlohu jako dřevina s vysokou intercepcí a vysokým transpiračním koeficientem (funkce desukční). Na vhodných stanovištích řadí platná legislativa olši mezi dřeviny základní. Své opodstatnění má na řadě stanovišť i jako meliorační a zpevňující dřevina a rozsáhlý je soupis dalších stanovišť, kde je využitelná i jako dřevina přimíšená a vtroušená. Olše lepkavá má ve vhodných podmínkách i významnou produkční funkci, lze ji využít i pro zalesnění zemědělských půd a je využívána i zahradnicky. Je vhodná jako dřevina břehových porostů podél vodních toků a je využívaná i při rekultivaci výsypek (antrozemě) a při tvorbě náhradních porostů (Krušné hory). Cílem odborného semináře bylo podat ucelený obraz o této dřevině, jejíž redukovaná plocha v České republice je přes 50 000 ha a celkové zásoby přesahují 15,8 mil. metrů krychlových dřevní hmoty.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2015.

Člověk v krajině Jeseníků – včera, dnes a zítra

Sborník referátů z konference k 45. výročí Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (Rejvíz, 4. – 5. 11. 2014), kterou pořádala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR – Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky.

Vydala Společnost přátel přírodě blízkého lesa ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny České republiky, regionálním pracovištěm Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky, 2015 (vydáno v rámci zpravodaje CHKO Jeseníky Campanula).

Příroda a krajina Moravskoslezského kraje

Publikace Příroda a krajina Moravskoslezského kraje je součástí rozsáhlého projektu Jednotný informační a komunikační systém ochrany přírody v NUTS II Moravskoslezsko programu LIFE+, jehož jedním z partnerů je i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Jak již název knihy naznačuje, je věnována přírodě a krajině severní Moravy a Slezska. Od většiny přírodovědných publikací se odlišuje svým pojetím, kdy odborné informace jsou součástí čtivého vyprávění.

První část knihy věnovaná krajině podává v úvodní kapitole stručný přehled geologického vývoje, součástí je charakteristika podnebí, půdy, vegetace a pro Moravskoslezský kraj významného podílu člověka na jeho utváření. Druhá kapitola – Setkání s krajinami – v několika letmých črtách přibližuje vybrané části kraje: Beskydy i Podbeskydí, Rýmařovsko, údolí Moravice, Jeseníky a další místa. Druhá, rozsáhlejší část knihy se zabývá řadou témat, o nichž mnohé napovídají názvy kapitol: Lesy – Děravé punčochy kraje, Louky a pole – Křižovatka zemědělské techniky, Voda a mokřady – Domov bludiček a komárů, Skály a jeskyně – Tajemná krajina pokladů, Lidská sídla – Život se zvířaty, nebo život zvířat s lidmi?, Antropogenní stanoviště – Hořící kopce a zatopené dědiny, Ochrana přírody – Služba budoucím generacím. Texty jsou doplněny desítkami barevných fotografií s česko-anglickými popisky, součástí knihy je shrnutí v češtině, polštině, němčině a angličtině. Samostatnou poznámku si zaslouží nápadité ilustrace Petra Válka, které uvozují jednotlivé kapitoly a vtipnou formou shrnují jejich obsah.

Vydal Moravskoslezský kraj ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny, Ostrava a Praha, 2013.

Pestrý svět denních motýlů Jihomoravského kraje

Josef Martiško, Karla Martišková a Vlastimil Martiško

Příroda Jihomoravského kraje je dodnes bohatě osídlena stovkami a tisíci nejrůznějších živočichů. Pozornost veřejnosti vždy byla, a dodnes je, soustředěna především na obratlovce: ptáky, obojživelníky, plazy, ryby nebo savce. I ochrana přírody se po celá desetiletí zabývala hlavně obratlovci. Daleko početněji a rozmanitěji jsou však zastoupeni živočichové stále trochu opomíjení, a to živočichové patřící do skupiny bezobratlých. Na jednu z nejatraktivnějších skupin právě těchto živočichů se zaměřuje další knížka z dílny Základní organizace Českého svazu ochránců přírody Brněnsko. Na stránkách plných krásných fotografií populárně-naučnou formou přiblíží svět neobyčejně krásný a fascinující, svět denních motýlů. Publikace zahrnuje většinu všech druhů motýlů, kteří se v současnosti ještě stále vyskytují v Jihomoravském kraji, odkud jsou všechny snímky, které jsou pořízeny přímo v přírodě. Motýli jsou na fotografiích zobrazeni tak, jak je pozorujeme v přírodě. Pokud při posedu křídla nerozevírají, jsou vyfoceni jen ze strany se sevřenými křídly. Publikace nepředstavuje žádný atlas rozšíření nebo nějakou určovací příručku, pouze ukazuje, o jak fascinující, zajímavé a úchvatné živočichy jde a že stojí za to se za jejich ochranu zasazovat nebo se věnovat jejich hlubšímu poznání. Rozmanitost jejich podoby je prakticky nekonečná. Při prohlížení snímků čtenář brzy zjistí, že patrně neexistují dva stejní jedinci téhož druhu s totožným zbarvením a kresbou. Celou publikací se tento fenomén vine, stačí jen snímky pozorně prohlížet. Do hry navíc vstupují neskutečné proměny zbarvení motýlích křídel v závislosti na slunečních paprscích.

Vydal Jihomoravský kraj, Brno, 2013, na základě smlouvy o dílo se Základní organizací Českého svazu ochránců přírody Brněnsko.

Bezobratlí postindustriálních stanovišť: Význam, ochrana a management

editoři: Robert Tropek a Jiří Řehounek

Publikace dvojice editorů a šestnácti dalších odborníků z několika univerzit, ústavů Akademie věd ČR, nevládních organizací i státní správy ochrany přírody ve 12 kapitolách seznamuje čtenáře s konkrétním stavem poznání, pokud jde o význam postindustriálních stanovišť pro vybrané skupiny bezobratlých, zejména hmyzu. Devět kapitol se postupně věnuje denním motýlům, žahadlovým blanokřídlým, suchozemským broukům, vodním broukům, rovnokřídlému hmyzu, vážkám, suchozemským plžům, vodním měkkýšům a pavoukům. Drobnějším nebo z různých důvodů méně významným skupinám se pak věnuje kapitola desátá. Nechybí širší úvod do problematiky a výčet obecných zásad přírodě blízké obnovy těžbou narušených území a deponií. Knihu uzavírají kontakty na editory a autory jednotlivých kapitol. V každé kapitole věnované vybraným skupinám bezobratlých jsou představeny základní biologické a ekologické charakteristiky jednotlivých skupin a také je zhodnocen stav jejich výzkumu na postindustriálních stanovištích v rámci České republiky. Dále se čtenář dozví o významu těchto ploch pro danou skupinu s důrazem na ohrožené a vzácné druhy a jednotlivé typy postindustriálních stanovišť, kterými jsou zejména kamenolomy, výsypky, pískovny, odkaliště, ale i další plochy. Následuje podrobnější představení několika ilustračních příkladů významných druhů vázaných na tato stanoviště s uvedením jejich požadavků na prostředí nebo rizikových faktorů, zhodnocení specifických zásad ekologické obnovy postindustriálních stanovišť z pohledu dané skupiny a přehled relevantní literatury. Publikace je psána srozumitelným a čtivým jazykem přístupným širokému spektru čtenářů – od studentů a vědců, přes úředníky a profesionální pracovníky ochrany přírody až po zvídavé zájemce z řad široké veřejnosti. Obsahuje větší množství černobílých fotografií jak bezobratlých živočichů, tak různých postindustriálních stanovišť. Základním poselstvím publikace je myšlenka, že postindustriální plochy jsou nezastupitelné pro mnohé skupiny bezobratlých.

Vydaly Entomologický ústav Akademie věd České republiky, v.v.i., a Calla – Sdružení pro záchranu prostředí, České Budějovice, 2012.

Neznámá tvář Prahy. Příroda a rostlinstvo

Jarmila Kubíková, Jiří Kříž, Lubomír Hrouda a Anna Skalická

Na dnech tří moří – proterozoického, prvohorního a druhohorního – se za více než půl miliardy let nahromadilo ohromné množství nejrůznějších usazenin a vyvřelin. Pozdější toky do nich vyryly svá údolí, místy i hluboké kaňony. Otevřely tak pohled na pestré zbrázděné horniny a vytvořily šanci pro uchycení mnoha živých tvorů. Podnebí studených dob ledových, kdy obrovské ledovce sahaly jen pár stovek kilometrů od dnešních Čech, střídané teplými obdobími meziledovými, ovlivnilo zásadně vše živé. Rostlinstvo bylo vystaveno mnoha zkouškám přežití a zániku. Teprve před geologicky krátkou dobou několika tisíciletí se v naší krajině začaly opětovně rozrůstat byliny, trávy a dřeviny. Ve stejné době přicházejí skupiny lidí, staví obydlí, loví zvěř, obdělávají půdu. Vybírají si pro svá sídla přehledné ostrohy nad roklemi vodních toků, které postupně opevňují. A to je zárodek dnešní Prahy, soustředěné okolo sídla panovníka a vhodného brodu přes divokou řeku. Strmé svahy, rokle a nivy řek a potoků však nemohly být nikdy zcela přeměněny na sídla, pole nebo pastviny. Uchovaly si proto po dlouhé věky přirozenou květenu a zvířenu až do dnešních dob.

Praha je jedinečné město. To není jen názor místních patriotů. Území Prahy je skutečně celosvětově unikátní tím, že vznikalo v minulosti na dnech tří moří. Publikace informuje o přírodním prostředí města Prahy, o jeho poloze ve středu Evropy, o jeho geologické minulosti a o historii přírodních dějů od poslední doby ledové. Popisuje přirozenou vegetaci – pražské lesy, skály, louky, rybníky a vodní toky. Ukazuje, jaké rostliny doprovázejí vesnické usedlosti a městské domy nebo jaké cizokrajné stromy a okrasné byliny si lidé pěstují. Upozorňuje na druhy vzácné a chráněné a na možnosti jejich soužití s městem. Připojena je geologická mapa Prahy a mapa pražských chráněných území.

Vydalo nakladatelství Dokořán, Praha, 2014.

Divoká příroda Prahy a blízkého okolí.

Průvodce tou částí pražské přírody, o kterou se nikdo nestará, málokdo ji zná a skoro nikdo ji nemá rád

Radek Mikuláš a Jan Albert Šturma

Při výletech do městské a příměstské krajiny už nevystačíme se zažitými hesly z turistických map a průvodců. Pojmem poměrně novým je nová divočina, která vzniká tam, kde se lidským aktivitám přestalo dařit a kde se šance chopila vegetace. Často to jsou nepřehledné lesíky a křoviny nepůvodních, k nám přivandrovalých druhů, většinou porůstající popínavými liánami. K méně nápadným formám patří zanedbané výsadby okrasných dřevin, které se pak mísí s tím, co nikdo nevysadil, nebo vegetace kolejišť. Psát průvodce novou divočinou, tedy místy, která se velmi rychle proměňují, je obtížný úkol. Geolog Radek Mikuláš a botanik Jan Albert Šturma se o to však pokusili. Vybrali, popsali a fotografovali několik desítek míst v Praze a v jejím okolí, nad kterými se zájemcům o přírodu tají dech, ať už zděšením a hrůzou, nebo obdivem.

Vydala Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., v edici Průvodce, a nakladatelství Dokořán, s.r.o. Praha, 2015.

Křivoklátský lesník vzpomíná

Miroslav Pecha

V autobiografické knize uznávaný lesník a vášnivý myslivec Ing Miroslav Pecha z Křivoklátu popisuje velmi čtivou a svěží formou léta studia na lesnickém učilišti, na střední lesnické škole v Písku, první krůčky v lesním provozu, zkušenosti získané v roli mistra odborného výcviku, lesníka, pracovníka chráněné krajinné oblasti, ředitele lesního závodu či otce myšlenky na založení Lesnického parku Křivoklátsko. Vše je zhusta proloženo nádherně popsanými loveckými příběhy nejen z Křivoklátska, kde Miroslav Pecha prožil většinu svého života a profesně tam působil, ale í ze zahraničí, například z Kuby či z Alp. Součástí knihy je bohatá fotodokumentace z autorova osobního archivu, snímky úlovků a trofejí atd. Kniha Křivoklátský lesník vzpomíná je unikátní kronikou života lesníka v druhé polovině 20. století. V případě Miroslava Pechy jde o lesníka se záviděníhodnými zkušenostmi, který prošel celým lesním provozem, své povolání miloval a lesnictví a myslivosti na Křivoklátsku se nadále intenzivně věnuje.

Vydala Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství, Kostelec nad Černými lesy, 2015, v edici Svět myslivosti.

Jak jsme zachraňovali svět

aneb, půl století ve službách mezinárodní ochrany přírody

Jan Čeřovský

Nadšený pozorovatel a ochránce přírody a vystudovaný ekolog Jan Čeřovský se v průběhu druhé poloviny 20. století významně podílel na činnostech a rozvoji československé, české i světové ochrany přírody. Ve svých vzpomínkách líčí vývoj mezinárodního dění v tomto oboru, kterého se aktivně účastnil jako dobrovolník i profesionál. Popisuje vznik a historii specializovaných mezinárodních organizací, v nichž zastával čelné funkce, a jejich programů a projektů. V nelehkém období rozděleného světa práci brzdilo politické nepřátelství i otevřené konflikty studené války, umocňované lidskou hloupostí, závistí a zlobou. Přesto se dařilo vytvářet předpoklady spolupráce, která se pak mohla plně rozvinout v devadesátých letech. Vedle věcných informací je zde řada pohledů do lidského zákulisí oficiální odborné scény a zajímavých zážitků a postřehů z pěti kontinentů světa.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2014, v edici Paměť.

Jiří Uhlíř