Přírůstky v technické knihovně Ředitelství LČR
Datum publikace:
Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR
Marian Slodičák, Jiří Novák, Oldřich Mauer, Vilém Podrázský a kolektiv
V poslední době se pozornost správců a vlastníků lesů u nás, ale i v Evropě upírá k douglasce tisolisté. Jedním z důvodů je její potenciální schopnost dobře se vyrovnat s probíhajícími klimatickými změnami. Je proto důležité přemýšlet a diskutovat o otázce, jak reagovat na rizika očekávaných extrémních událostí ve vztahu k lesním ekosystémům. Jednou z možností je větší používání dřevin, u kterých je předpoklad, že dokážou extrémním vlivům lépe odolávat. Vedle domácích dřevin bychom neměli z této diskuse vylučovat ani dřeviny geograficky nepůvodní jako je douglaska. Z mnohaleté zkušenosti pěstování tohoto druhu dřeviny jak v místě jejího původu, ale především pak i v našem prostředí je možné dovozovat její potenciál.
Lesnický výzkum našich i zahraničních pracovišť dokládá stabilizační funkci hluboko kořenící douglasky pro lesní porosty. Její opad se dobře rozkládá, forma pokryvného humusu je příznivá. Z těchto důvodů je zařazena mezi meliorační a zpevňující dřeviny. Její další příznivá role spočívá ve vysoké produkci dřevní hmoty, která ve větší míře než domácí dřeviny poutá kysličník uhličitý, a tím přispívá ke snižování tohoto skleníkového plynu v ovzduší.
Žádoucí vlastnosti douglasky a možnosti její uplatnění v lesním hospodářství patří k hlavním důvodům, proč Ministerstvo zemědělství podporuje výzkumné projekty, zaměřené na možnosti pěstování douglasky v podmínkách České republiky. V posledních čtyřech letech jde o projekt NAZV QI 112A172 – „Pěstební postupy pro zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR“. Výsledky tohoto grantového projektu jsou shrnuty v této publikaci, která je kolektivním dílem lesnických odborníků z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Strnady, Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze.
Publikace obsahuje souhrn nejdůležitějších informací o dostupných zdrojích reprodukčního materiálu, o postupech při obnově a výchově porostů s douglaskou, o vlivu douglasky na lesní půdy a lesní fytocenózy a o kořenovém systému dřeviny. Publikace zahrnuje také ekonomický rozbor. Anotace a souhrny jednotlivých příspěvků jsou napsány v anglickém jazyce.
Vydala Lesnická práce, s.r.o., nakladatelství a vydavatelství, Kostelec nad Černými lesy, 2014.
125 let lesnických škol píseckých a douglasky na Školním polesí Hůrky
Sborník referátů ze semináře (Písek, 24. 6. 2010). který pořádala Česká lesnická společnost, o.s., ve spolupráci s Lesy města Písku, s.r.o., a Vyšší odbornou školou lesnickou a Střední lesnickou školou Bedřicha Schwarzenberga Písek pod odbornou záštitou a za finančního přispění Ministerstva zemědělství ČR, sekce lesního hospodářství. ‚Zlatý věk‘ lesnického školství v Písku, za Ladislava Burketa a JUDr. Bedřicha Schwarzenberga, ze kterého lesnická škola v Písku vyrostla až do předního postavení mezi lesnickými školami Rakousko-Uherska a ze kterého dosud i žije tradice nynější střední a vyšší lesnické školy, byl připomenut v rámci oslav 125 let lesnických škol píseckých. Školní polesí Hůrky je hlavní základnou pro praktický výcvik žáků píseckých lesnických škol. Probíghá zde spolupráce s lesnickým výzkumem v oblasti produkce a pěstování introdukovaných dřevin, které jsou na školním polesí hojně zastoupeny. Jednou z těchto dřevin, která se postupem času stala významnou dřevinou hospodářskou, ačkoli složky ochrany přírody často poukazují na její nepůvodnost, je douglaska tisolistá. Problematice jejího pěstování a využití v České republice se věnoval seminář v rámci oslav založení píseckých lesnických škol.
Vydala Česká lesnická společnost, o.s., Praha, 2010.
Srnčí zvěř II.: abnormální srnčí parůžky a příčiny jejich vzniku
Pavel Scherer
Výpravná publikace, která je druhým dílem knižní trilogie o srnčí zvěři, je cíleně zaměřena do oblasti myslivcům blízké a často vyhledávané – do oblasti abnormálních srnčích parůžků a příčin jejich vzniku. Obsahuje snímky naprosto jedinečných a zcela unikátních srnčích trofejí s různými deformacemi a rozličnými tvarovými odchylkami, které autor obrazově zdokumentoval v průběhu svého čtrnáctiletého výzkumu biologie srnčí zvěře. Na statických snímcéch doprovázejících text jsou zachyceny přímo unikátní a velice rozličné tvarové deformace, které vznikly následkem různých příčin v době jejich vývoje, zejména pak mechanickým poraněním parůžků v době růstu. Abnormální srnčí parůžky jsou často předmětem mnoha dohadů a četných diskuzí o možných příčinách jejich vzniku. Vysvětlení pravých příčin však bývá velmi často zahaleno mnoha nejasnostmi a záhadami, které dodnes stojí na vratkých pilířích hypotéz. Monografie přináší do současné myslivecké praxe spoustu nových, dosud nepublikovaných poznatků a vyvrací mýty a dogmata z myslivecké praxe, které byly po desetiletí generalizovány a jejichž platnost pozbývá obecného charakteru.
V třiceti dvou systematicky seřazených podkapitolách je obrazovou formou zachyceno a vysvětleno, jak dochází k anomáliím a trofejovým deformacím a jaké jsou jejich možné příčiny. Velice zajímavá je oblast věnující se problematice srnců parukářů a zejména pak progresi vývoje jejich paruk u dlouhodobě sledovaných jedinců na základě známého biologického věku. Na samý závěr se autor v knize věnuje problematice měrné hmotnosti parožní a lebeční tkáně a mechanickým vlastnostem paroží, zejména pak ve vztahu k CIC metodě hodnocení srnčích trofejí. Na tuto problematiku navazuje kapitola „Nekalé praktiky při manipulacích s trofejemi“, ve které Pavel Scherer konstatuje a dokládá skutečnosti, které jsou sice „veřejným tajemstvím“, ale o kterých se raději moc nemluví. Veškeré poznatky a závěry, které jsou v knize učiněny, jsou podloženy dlouholetým praktickým pozorováním jedinců chovaných v zájmových chovech a volných honitbách a také se opírají o autorovy vlastní exaktní práce v oblasti výzkumu biologie srnčí zvěře. Publikace je uzavřena osobním vzpomínáním autora na jeho oblíbeného srnce Jůlínka a autorovými zkušenostmi s imobilizací srnčí zvěře v kapitole „Rekordní trofej českého srnce (genetika nebo náhoda?)“.
Vydal Pavel Scherer, Sudice, 2014.
V zajetí sokolnictví
Václav Augustin
V zajetí sokolnictví je výpravná obrazová kniha s více než 650 fotografiemi dravců a lidí okolo nich a s příběhy, které čtenáře přesvědčí, že sokolnictví není jen úžasný koníček, ale především způsob života. Autor knihy Václav Augustin se podělí o své celoživotní zážitky a se skutečnou láskou a zaujetím předá zkušenosti, které během let získal s chovem a výcvikem jestřába lesního. Knihu, která je hluboce spjata s Českomoravskou vrchovinou, ocení nejen milovníci přírody, obdivovatelé a ochránci dravců, sokolníci, lesníci a myslivci, ale i ti, kteří fandí dobré fotografii a poutavým životním příběhům.
Vydalo nakladatelství Work in progress, Praha, 2013.
Český kras – klíč k české krajině: skály, voda a čas
Karel Žák, Martin Majer a Václav Cílek
Český kras je vápencové území mezi Prahou a Zdicemi, odkud byla popsána celá řada mezinárodně uznávaných geologických profilů, velké množství archeologických památek, včetně pravěkých podzemních svatyní, i téměř 700 jeskyní. Krasové dutiny fungují jako past na sedimenty, které uchovávají památky na dávno zašlé světy, třeba makaků nebo jeskynních hyen kolem návrší Zlatého koně. Vápnité sedimenty umožňují rekonstrukci jinde dávno zmizelých etap ve vývoji krajiny, a proto Český kras představuje klíč k poznání Pražské kotliny i českého vnitrozemí. V průběhu posledních dvaceti let zde došlo k překvapivým geologickým objevům i dobrodružným průnikům do nových jeskynních systémů. Tato kniha popisuje hlavní milníky geologického i geomorfologického vývoje krajiny, jejího osídlení i vlivu člověka. Fotografie, které jsou podrobnou zprávou o stavu nadzemní i podzemní krajiny Českého krasu, jsou provázeny textem sepsaným autory, kteří zde jako jeskyňáři i vědci aktivně působili celé desetiletí.
Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných informací Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2014
Jiří Uhlíř