Úvodní stránka

Milníky biografu mého života

Erich Václav

Profesor Erich Václav působí v lesnictví téměř sedmdesát let. Lesnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze absolvoval před 60 lety a od té doby na ní nepřetržitě pedagogicky působil až do dnešních časů. Během období let 1965-1990 zároveň pracoval po devět let na zahraničních lesnických expertizách v Africe a Asii, převážně na projektech FAO OSN. Po prvé bilaterální expertize v Tanzánii 1965-1967 realizoval vítězný československý projekt FAO OSN ve Východním Pákistánu, dnešním Bangladéši (1970-1971). V letech 1980-1983 byl ředitelem dvou projektů FAO OSN ve Vietnamu (Hanoj a Ho Či Minovo město) a svou lesnickou expertizní činnost zakončil v Laosu na agrolesnickém projektu FAO OSN (1986-1989). Své bohaté zkušenosti z lesnických expertiz publikoval v devatenácti knihách, jejichž obálky nalezne čtenář i v této dvacáté.

Jubilejní kniha popisuje autorův nevšední život z nového pohledu, plnění jeho přelomových životních snů, které se mu splnily, ale i o těch milnících, o kterých ani nesnil a přesto je ve svém přepestrém a dobrodružném životě realizoval, často daleko od domova. Na svých lesnických expertizách přežil cyklony, občanské války i evakuace. Pracoval v obtížných klimatických a zdravotních podmínkách, mezi obyvateli různých kontinentů, kde se setkával s náčelníky kmenů, ministry a premiéry až po japonského císaře. Zúčastnil se i řady světových kongresů a konferencí. Nevšední životní pouť autora – od lesního dělníka po univerzitního profesora – zachycenou s důrazem na tucet jeho významných a přelomových životních milníků doma i v zahraničí lze označit jako pestrý biograf jeho života, který důvěrně promítá svým čtenářům včetně 123 černobílých a barevných obrázků.

Vydalo nakladatelství Petrklíč, s.r.o., Praha, 2014

Paměť stromů

Marie Hrušková a Bedřich Ludvík

Hlavním tématem knihy, jak napovídá název, jsou stromy, které mají paměť – tedy stromy památné. Na počátku dvacátého století zpracoval přehled o mimořádných stromech v Čechách, na Moravě a ve Slezsku Jan Evangelista Chadt. O jeho práci se opírali i Jaroslav Turek a Marie Hrušková ve svých současných dílech o našich památných stromech. Jejich knihy se staly základním materiálem při přípravě dokumentárního seriálu České televize, jehož scénáře zpracovali režisér seriálu a scénárista Bedřich Ludvík spolu s Marií Hruškovou. Průvodcem se stal stejně jako v seriálech o rozhlednách a o pramenech našich řek herec Luděk Munzar. Kniha chce seriál připomenout, a je proto členěna do patnácti kapitol, které přibližně odpovídají patnácti dílům seriálu.

Vydala Mladá fronta, Praha, 2006.

Rovnokřídlí (Insecta: Orthoptera) České republiky

Petr Kočárek, Jaroslav Holuša, Robert Vlk a Pavel Marhoul

Rovnokřídlí jsou velmi nápadnou a na obecné úrovni dosti povědomou skupinou hmyzu. Avšak publikace, která by rovnokřídlé přiblížila široké odborné veřejnosti, dosud nebyla v naší literatuře zpracována. Z tohoto pohledu průkopnické dílo přináší kompletní přehled všech druhů naší fauny, kterých je v současnosti 96, doplněný o druhy, které se vyskytují v okolních státech a mohly by být potenciálně také u nás zjištěny. Všechny druhy jsou charakterizovány z hlediska morfologie, bionomie, ekologie a zvukových projevů (stridulace) a ilustrovány fotografiemi v jejich přirozeném prostředí. Originální audionahrávky zvukových projevů všech stridulujících druhů obsahuje přiložené CD, které umožní jejich rozpoznání poslechem. Významnou součástí knihy je obrázkový determinační klíč, pomocí kterého lze podle nápadných morfologických znaků určit všechny druhy naší fauny, včetně těch potenciálních, většinou přímo v terénu. Úvodní část knihy podrobně seznamuje čtenáře s tělesnou stavbou rovnokřídlých, jejich ekologickými nároky, životními strategiemi, ohrožením a ochranou, obývanými biotopy a zoogeografií, ale také s metodami jejich studia.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2013, v edici Atlasy

Hmyzí rodiny a státy

Jan Žďárek

Doplněné a rozšířené vydání populární knihy o společenském hmyzu „PROČ vosy, včely, čmeláci, mravenci a termiti … aneb HMYZÍ STÁTY“ (Nakladatelství ÚOCHB Praha, 1997) z pera entomologa, vysokoškolského pedagoga a popularizátora vědy poutavou a přístupnou formou vysvětluje záhady a mýty obestírající rodinné a společenské chování hmyzu a pavouků. Pohledem současné vědy se autor pokouší odpovědět na otázky, jak a proč se už před miliony let vyvinuli tvorové organizovaní do společností, jejichž složitost si nic nezadá – ba v mnohém daleko předčí – uspořádání společnosti lidské, kde je sobectví jedince neznámým a vývojově překonaným jevem, kde se o osudu a řízení společnosti rozhoduje tím nejdemokratičtějším způsobem i přesto, že se zvenčí režim jeví jako nejkrutější totalita. Máme si z organizací hmyzích států brát příklad, nebo jsou odstrašujícím vzorem? Máme se jich obávat, nebo je máme obdivovat? Máme v nich snad vidět předobraz lidské civilizace daleké budoucnosti?

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2013.

Zpřístupněné jeskyně České republiky

Petr Zajíček, Jaroslav Hromas a kolektiv

Po krátkém úvodu, který obecně pojednává o jeskyních a historii jejich objevování, následují samostatné prezentace jednotlivých jeskyní: Bozkovské dolomitové jeskyně, Koněpruské jeskyně, Chýnovská jeskyně, Jeskyně Na Turoldu, Punkevní jeskyně, propast Macocha, Kateřinská jeskyně, Jeskyně Balcarka, Sloupsko-Šošůvské jeskyně, Kůlna, Jeskyně Výpustek, Javoříčské jeskyně, Mladečské jeskyně, Jeskyně Na Pomezí, Jeskyně Na Špičáku a Zbrašovské argonitové jeskyně. Ve čtivém textu se čtenář dozví ke každé jeskyni to nejzajímavější o jejím vzniku, objevování a zpřístupňování. Závěrečnou dvoustranu informací o jednotlivých jeskyních tvoří půdorysný plán a souhrn základních údajů s kontakty na správu dané jeskyně. Knihu provází množství zdařilých fotografií. Knižní počin Správy jeskyní České republiky potěší všechny čtenáře nejenom z řad jeskyňářů, ale i každého, kdo dokáže vnímat krásy tajemného podzemí. Kniha je pozvánkou k návštěvě našich zpřístupněných jeskyní, bez námahy a bez rizika dokáže provést tím nejkrásnějším, co je v nich k vidění, a objevuje i mnohé z toho, kam oko běžného návětěvníka nedohlédne.

Vydala Správa jeskyní České republiky, Průhonice, 2013.

Krajina a paměť

/z anglického originálu „Landscape and Memory“ z roku 1995/

Simon Schama

Krajina a paměť je jedinečná historická kniha. Simon Schama v ní prostřednictvím výletů prostorem a časem zkoumá náš vztah ke krajině – k řekám, horám, neprostupným lesům a památným stromům. Spolu s tím si ale klade i otázku, jakým způsobem krajina ovlivnila naši kulturu a představivost. Zamýšlí se nad tím, jak ji lidé začali již v předmoderní době přetvářet, aby splňovala jejich představy a aby sloužila rádoby civilizačním potřebám. Autor nestaví svou argumentaci na žádné konvenční historické metodě, ale buduje ji na půdorysu poetických příběhů a pocitů. Prales, řeka života, svatá hora – na konci Krajiny a paměti se dovídáme, odkud se tyto představy vzaly, proč jsou tak podmanivé, co znamenaly pro naše předky a že jsou dosud všude kolem nás, jen vědět, jak je najít.

Vydaly nakladatelství Argo a nakladatelství Dokořán, Praha, 2007, v edici Zip.

Hold slunci, dešti, půdě a pluhu: pranostikon

Zdeněk Vašků

Pranostiky byly v plynutí času totéž, co bezpečí poznaného, azyl domova, vlídná informace a pevný záchytný bod v neznámém a ne vždy přátelském vesmírném prostoru lidského bytí. Zdaleka nemají nic společného se senzačností předstíraných věšteb budoucnosti. Nejde o předpovědi, ale o úsporné formulace výsledků hlubokého důvěrného poznávání vývoje a průběhu toho, co v životě našich předků bylo důležité a co se vyskytovalo opakovaně. Všechny tyto hluboce čisté jadrné formulace mají nezřídka silný poetický náboj a nespornou, právem obdivovanou folkloristickou hodnotu. Předkládaná publikace obsahuje přibližně 10 000 pranostik, navíc s vysvětlujícími komentáři a pro hlubší pochopení i nezbytnou kulisou jejich dobového hospodářského zázemí. Kniha je určena potomkům a dědicům těch, kteří v průběhu generací pranostiky vytvořili, používali a dokázali je jako naše tradiční kulturní slovesné bohatství uchovat.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2014.

Jiří Uhlíř