Přírůstky v technické knihovně Ředitelství LČR

Datum publikace:

Úroková míra v lesnictví

Jiří Matějíček, Dalibor Šafařík, Vlastimil Vala, Jan Sebera a Josef Lenoch

Výše úrokové míry má velmi podstatný, v některých případech až rozhodující vliv na výsledky dlouhodobějších ekonomických propočtů. Především v lesním hospodářství, které má řadu specifik (např. délka produkčního cyklu…), je dosud nedostatečně teoreticky zdůvodněno použití konkrétní výše úrokové míry nejen v oceňování lesa, ale i v nejrůznějších dlouhodobějších ekonomických i investičních výpočtech. Analýzou tuzemské a zahraniční odborné literatury z lesnicky vyspělých zemí usiloval kolektiv autorů o shromáždění argumentace k diferenciaci výše úrokové míry v závislosti na charakteru objektu a charakteru výpočtu (v různých typech ekonomických kalkulací), aby v ní byly obsaženy pokud možno všechny důležité vlivy, jako je délka investice, riziko, inflace, likvidita atd. Předkládaná monografie představuje souhrn informací k problematice úrokové míry v lesnictví jako k jednomu z řady významných faktorů, které svojí přítomností v oceňovacích a ekonomických výpočtech podstatně ovlivňují výsledky a měly by vést k lepšímu pochopení role úrokové míry v dlouhodobých investičních výpočtech. Cílem monografie je podat co možná nejucelenější přehled na aplikaci úrokové míry jak z hlediska lesního hospodářství, tak i v souvislostech znalostí ekonomické teorie, mikroekonomie, finančnictví a v neposlední řadě etiky. Snahou autorů bylo též vyplnit mezeru v odborné lesnické ekonomické literatuře, jelikož tomuto tématu v našem prostředí nebyla dosud věnována rozsáhlejší práce.

Uspořádání obsahu publikace má logickou návaznost. Na kritické zhodnocení současné praxe používání úrokové míry navazuje pojednání o jejím specifickém charakteru v lesnictví. Autoři upozorňují na její vazbu s jinými ekonomickými pojmy, např. na klesající mezní účinek, podnikatelské riziko a inflaci. Na teoretický základ pak autoři navazují podrobným návodem postupů odvození úrokové míry a souborem odstupňovaných úrokových sazeb podle typů výpočtů, které jsou aktuální pro znaleckou praxi i pro podnikovou ekonomiku.

Publikace vznikla jako jeden z výstupů řešení veřejné zakázky Ministerstva zemědělství ČR č.j. 109326/2011-MZe/VZ-102, jeden z výstupů prací dílčího úkolu výzkumného záměru „Les a dřevo – podpora funkčně integrovaného lesního hospodářství“, dílčí záměr 05 „Optimalizace procesů zpracování dřeva a kompozitních materiálů na bázi dřeva“ Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, registrační číslo MSM 6215648902 05/05/02, a projektu NAZV QJ1220313 „Diferenciace intenzit a postupů hospodaření ve vztahu k zajištění biodiverzity lesa a ekonomické životaschopnosti lesního hospodářství“.

Vydala Lesnická práce, s.r.o., Kostelec nad Černými lesy, 2013.

Nauka o krajině. Geografický pohled a východiska

Jaromír Kolejka

Publikace podává přehled soudobé geografické terminologie související se studiem krajiny. Rozpracovány jsou poznatky týkající se jednotlivých krajinných struktur, a to u krajiny přírodní i kulturní. Přehledně jsou zpracovány jednotlivé metody geografického studia krajiny: stacionární, expediční, laboratorní, distanční a jiné, zabývající se otázkami popisu stavu a dynamiky. Značná pozornost je věnována problematice tvorby krajinářské dokumentace: krajinným mapám a vícerozměrným modelům, ale také digitálním geodatabázím. Datové zdroje mohou být efektivně zpracovány pomocí nastíněných účelových expertních systémů. Na příkladech popisujících hodnocení krajinného potenciálu, přírodních rizik a ekologické stabilizace jsou demonstrovány ucelené případy vstupů geografické nauky o krajině do krajinného plánování. V přílohách (apendixech) jsou teoreticky diskutované postupy demonstrovány na příkladech konkrétních území České republiky. Zde jsou rovněž prakticky přiblíženy postupy tvorby komplexních krajinných map a vedení historicko-krajinářského studia. Kniha je určena odborníkům zabývajícím se komplexním a odvětvovým studiem krajiny, kterým poskytuje jisté východisko z dosavadního terminologického a metodického chaosu. Může rovněž dobře posloužit studentům vysokých a vyšších odborných škol jako učebnice, případně zaujmout širší zainteresovanou veřejnost.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2013, v edici Živá příroda.

Historie českého puškařství a zdroje mysliveckých tradic

Jiří Hanák

Kniha mezinárodně uznávaného experta v oboru loveckých zbraní a střeliva je rozdělena do čtyř kapitol. První pojednává o zdrojích mysliveckých tradic, vývoji loveckých zbraní, způsobech lovu a mysliveckých pověrách. Druhá kapitola obsahuje vybrané osobnosti, které ovlivnily naši myslivost. V další kapitole, nazvané Myslivecké vzdělávání, zachytil autor myslivecké spolky, právní úpravu lovu a myslivecké organizace. Poslední kapitola se zabývá kulturními aspekty výkonu práva myslivosti. Závěr knihy tvoří výběr hesel z myslivecké mluvy, doplněný o názvy chorob zvěře. Dílo doplňuje a rozšiřuje znalosti uváděné v učebnicích myslivosti.

Vydalo Nakladatelství TeMi CZ, s.r.o., Velké Bílovice, 2011.

Zajíc – jeho život, chov a lov. Divoký králík – jeho život a lov

Otakar Kokeš

Kniha přináší formou souborné práce vše, co by měl každý myslivec o zaječí zvěři vědět. V zájmu úplnosti práce byla k souhrnné práci o zaječí zvěři připojena i monografie divokého králíka, neboť tomuto hlodavci byla v naší literatuře věnována doposud pouze jediná obsáhlejší studie od Oskara Fučíkovského, která vyšla pod názvem „Divoký králík“ v Loveckém obzoru v roce 1912. Kniha je doplněna kapitolou Kuchyňská úprava zaječí a králičí zvěřiny, kterou napsala Marie Kokešová.

Vydala Československá myslivecká jednota Zemského svazu Čechy, Praha, 1948.

Srnčí zvěř

Josef Nečas

Kniha, která je další publikací v řadě monografií o spárkaté zvěři, ve své první části seznamuje čtenáře s biologií srnčí zvěře v rozsahu nutném k dobrému poznání jejího života, zejména s ohledem na životní prostředí a přizpůsobivost zvěře k jeho změnám. Probírá otázky původu, zeměpisného rozšíření, tělesné stavby, výživy, rozmnožování v přirozeném i kulturním prostředí a tělesného vývinu. Důkladná pozornost je věnována paroží, zejména jeho tvorbě v různých podmínkách, a chorobám zvěře. Ve druhé části knihy jsou zpracovány otázky chovatelské – stručná historie a základní předpoklady chovu, charakteristika honiteb, kmenový stav zvěře a jeho charakteristika, myslivecké plánování. Velmi podrobně jsou probrány otázky průběrného odstřelu jakožto důležitého úseku chovatelského snažení, a to nejen srnců, ale i srn a srnčat, ovšem v úzké souvislosti s ostatními opatřeními v chovu. Ve stati probírající péči o zvěř se zdůrazňuje nutnost stálého zlepšování prostředí zvěře a uplatňují se nové osvědčené způsoby přikrmování i péče o zdraví zvěře. Dále jsou kriticky posouzeny vhodnost, možnosti a nutné předpoklady zlepšování stavu zvěře vysazováním zvěře cizí. Stručně jsou probrány otázky škod srnčí zvěří na lesních i zemědělských kulturách a způsoby jejich ochrany. Kapitola o lovu srnčí zvěře s jeho zvláštnostmi v různém prostředí je doplněna pojednáním o způsobech posuzování věku ulovené zvěře, o úpravě a hodnocení trofejí. Kniha je uzavřena zhodnocením národohospodářského významu chovu srnčí zvěře a přehledem vynikajících srnčích trofejí od nás i z ciziny.

Vydalo Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1963, ve sbírce Lesnictví a myslivost.

Adršpašsko

editoři: Tomáš Dimter a Pavel Lisák

Kniha je rozdělena do čtyř částí: Příroda (tato část obsahuje samostatné kapitoly věnované Adršpašským skalám), Historie, Kultura a lidé, Hospodářství a průmysl. Zatímco přírodovědné kapitoly postihují vývoj Adršpašska až do současnosti, texty o historii a životě místních obyvatel končí převážně rokem 1945. Jednotlivé kapitoly zachycují nejen specifické aspekty pojednávaného problému, ať už jde o geomorfologii oblasti, vzácné živočišné nebo rostlinné druhy, školství, rozvoj průmyslu, ale snaží se současně nahlížet na Adršpašsko jako na organický celek. Proto editoři v knize o Adršpachu nemohli bez povšimnutí přejít dějinný vývoj okolních obcí, tedy Zdoňova, Chvalče, Libné nebo dokonce Petříkovic, jejichž historie je nedílně spjatá s historií Adršpachu.

Vydalo Nakladatelství JUKO, Náchod, 2011.

Jiří Uhlíř

Související články

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CAPTCHA kód