Úvodní stránka

Douglaska tisolistá. Příměstské lesy

Sborník referátů z odborného semináře s venkovními ukázkami (Trutnov 2013), který pořádaly Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů – Východočeské regionální sdružení, Lesy a parky Trutnov, s.r.o., Správa lesů Cristiny Colloredo-Mansfeldové a Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno. Cílem semináře bylo seznámení s pěstováním douglasky v hospodářských lesích a s hospodařením v příměstských lesích společnosti Lesy a parky Trutnov, s.r.o. Sborník obsahuje pět příspěvků přibližujících některé současné poznatky o hospodaření s douglaskou tisolistou nejen v příměstských lesích. Pozornost je věnována jednak poznatkům praxe a jednak výsledkům řešení projektu NAZN QI112A172 „Pěstební postupy při zavádění douglasky do porostních směsí v podmínkách ČR“ a výzkumného záměru MZE0002070203 „Stabilizace funkcí lesa v antropogenně narušených a měnících se podmínkách prostředí“. Sborník doplňují údaje z lesního hospodářského plánu o lokalitě s exkurzní ukázkou v lesích obhospodařovaných společností Lesy a parky Trutnov, s.r.o.

Vydal Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i., Výzkumná stanice Opočno, 2013.

Péče o lesní ekosystémy v chráněných územích ČR

Stanislav Vacek, Petr Moucha a kolektiv

Obsáhlá publikace je komplexnějším materiálem, který by měl sloužit především lesnické a ochranářské veřejnosti, prezentujícím teoretické aspekty a praktické možnosti péče o lesní ekosystémy ve zvláště chráněných územích na bázi vycházející z prokazatelně podložených poznatků a zásad přírodě blízkého hospodaření, postaveného na ekologických základech s důrazem na ekologickou stabilitu, biodiverzitu a původnost. Velká část publikace se věnuje lesům v jednotlivých velkoplošných zvláště chráněných územích (národní parky a chráněné krajinné oblasti).

Publikace je rozdělena do 25 kapitol, z toho prvních dvanáct kapitol se zaměřuje na formy, zásady, a cíle péče o les ve zvláště chráněných územích, kapitoly 13-17 se zabývají lesy v národních parcích a chráněných krajinných oblastech, v soustavě Natura 2000, maloplošných zvláště chráněných územích, přírodních parcích a lesy jako významnými krajinnými prvky. Kapitola 18 se zaměřuje na území ponechaná samovolnému vývoji a kapitola 19 uvádí ukázky plánů péče ve zvláště chráněných územích. Kapitoly 20-24 jsou závěrečné (závěr, souhrny v češtině a v angličtině, literatura a seznam zkratek). V kapitole 25 (přílohy) jsou uvedeny stanovištní a pěstební charakteristiky souborů lesních typů a vegetační charakteristika lesů ve zvláště chráněných územích České republiky. Publikace má 896 stran, 526 obrázků a 213 tabulek.

Vydalo Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2012.

Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice III: Šumava a Český les – Diana, Stožec, Boubínský prales, Milešický prales

Tomáš Vrška, Pavel Šamonil, Pavel Unar, Libor Hort, Dušan Adam, Kamil Král, David Janík

Třetí díl ediční řady o dynamice pralesovitých rezervací České republiky je věnován různým stanovištním typům přirozených lesů středních horských poloh Šumavy a Českého lesa. Čtyři zkoumané lokality – Milešický prales, Boubínský prales, Stožec-Medvědice a Diana – reprezentují v uvedeném pořadí sestupný výškový gradient od cca 1200 do 500 metrů nad mořem. Zároveň jsou ukázkami dynamiky nejzachovalejších evropských pralesů (Boubínský prales) i člověkem nevhodně a silně ovlivněných rezervací (Diana). Opakovaná měření dřevinného patra, dlouhodobé sledování vývoje bylinného patra i půdních poměrů dovolují odkrýt složité vývojové vztahy a naznačit, jaké procesy jsou určující pro dynamiku přirozených lesů. Poznatky o vývoji nejzachovalejších pralesovitých porostů umožňují formulovat zásady obnovního managementu člověkem ovlivněných lesních rezervací. Publikace je napsána v češtině a v angličtině.

Kniha byla vydána s finanční podporou Grantové agentury ČR, projekt č. 526/02/00215 – „Výzkum dynamiky vývoje pralesovitých ekosystémů v ČR“ a výzkumného záměru MSM 6293359101 – „Výzkum zdrojů a indikátorů biodiverzity v kulturní krajině v kontextu dynamiky její fragmentace“.

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2012.

Ochrana průchodnosti krajiny pro velké savce

Petr Anděl, Tereza Mináriková, Michal Andreas /editoři/

Výstavbou dopravní, průmyslové a sídelní infrastruktury se vytvářejí v krajině bariéry, které významným způsobem brání pohybu živočichů. Biotopy vhodné pro život velkých savců jsou štěpeny na stále menší části a v krajině tak vznikají izolované oblasti bez dostatečné komunikace s okolím. Tento proces, označovaný jako fragmentace krajiny a fragmentace populací, patří k nejvýznamnějším negativním vlivům lidské činnosti na živou přírodu. Vzhledem k velkému počtu druhů s rozdílnými ekologickými nároky ovlivněných fragmentací krajiny a také vzhledem k variabilitě přírodních a společenských podmínek různých území je řešení tohoto problému a navrhování ochranných opatření velmi složité. Důvodem, proč je problematika fragmentace krajiny v současnosti tak aktuálním tématem, je extrémní nárůst antropogenních bariér v krajině v posledních několika desetiletích. Volná krajina s množstvím přírodních nebo přírodě blízkých biotopů, která dosud automaticky plnila funkci spojovacího článku mezi různými populacemi, tuto schopnost v současnosti ztrácí. V řadě případů se jedná o nevratný jev a ochrana dosud existujících liniových propojovacích struktur se tak stává pro ochranu přírody klíčovým úkolem. Do popředí se proto dostávají ekologické sítě, jejichž základním atributem je kromě vhodných biotopů právě kontinuita. Jednou z nich je i ekologická síť navrhovaná k zachování konektivity populací velkých savců v ČR. Představení procesu přípravy, vymezení a navržení ochrany této ekologické sítě je hlavním cílem této publikace. Předkládaný materiál, který je výstupem výzkumného projektu Ministerstva životního prostředí, se tedy zabývá dílčí částí problematiky fragmentace krajiny, a to hodnocením její migrační propustnosti pro velké savce a návrhem ochranných a optimalizačních opatření. Pod pojem „velcí savci“ byli v projektu zařazeni rys ostrovid, vlk obecný, medvěd hnědý, los evropský a jelen lesní.

Publikace je výstupem projektu vědy a výzkumu Ministerstva životního prostředí ČR VaV-SP/2d4//36/08 „Vyhodnocení migrační propustnosti krajiny pro velké savce a návrh ochranných a optimalizačních opatření“. Řešitelské organizace: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Evernia, s.r.o., Liberec, a Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Vydala Evernia, s.r.o., Liberec, 2010.

Myslivecká legislativa v kontextu plánované novely zákona o myslivosti, stavy zvěře a škody zvěří

Sborník referátů ze XVI. Sněmu lesníků (Horní Planá, 7. 11. 2013), který pořádala Česká lesnická společnost, o.s., ve spolupráci s Vojenskými lesy a statky ČR, s.p., a s Lesy České republiky, s.p., za přispění finanční podpory Ministerstva zemědělství. Obsah XVI. Sněmu lesníků byl zaměřen na aktuální mysliveckou problematiku. Představeny byly připravované změny v legislativě, možnosti využití stávající legislativy jak na straně uplatňování škod zvěři, tak na straně péče o zvěř, vliv dob lovu zvěře na početní stavy atd.

Vydala Česká lesnická společnost, o.s., Praha, 2013.

Myslivecký Slavín. Významné osobnosti se vztahem k české myslivosti

Jaromír Kovařík

Takto zpracovaný biografický slovník je poprvé publikován nejen v českém mysliveckém písemnictví, ale obdoba neexistuje ani ve světové myslivecké literatuře. Je to první pokus o jakýsi „český myslivecký Slavín“, navazující na vzpomínkové medailonky uveřejňované v časopise Myslivost od roku 1978. Slovník obsahuje 661 položek. Jsou zde uvedeny základní informace o životě a přínosu pro myslivost osobností jak historických, tak současných, vědeckých pracovníků, pedagogů, spisovatelů, editorů, komponistů, hudebníků, výtvarníků, zbrojířů, střelců, kynologů, sokolníků, ornitologů, zoologů, organizátorů a jiných, nositelů pamětní medaile Ministerstva zemědělství ČR „Za celoživotní zásluhy o myslivost“, Čestného mysliveckého řádu ČMMJ (Českomoravské myslivecké jednoty), Uměleckých cen ČMMJ. Kniha ve třetím doplněném vydání je poprvé opatřena pevnou vazbou. Toto vydání je navíc doplněno o kapitolu věnovanou mysliveckému vzdělávání.

Vydalo vydavatelství Druckvo, Praha, 2013, v edici Myslivost do kapsy. /III. doplněné vydání (I. vydání: 2001, první část publikace „Biografický slovník významných osobností se vztahem k české myslivosti. Slovník myslivecké mluvy“, kterou k vydání připravila redakce časopisu Myslivost), II. doplněné vydání: 2007)/.

Jiří Uhlíř