Úvodní stránka

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2015

V pořadí již dvacátá první Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky, stručně označovaná jako Zelená zpráva, pokračuje v dlouholeté tradici Ministerstva zemědělství vydávat aktuální ucelené informace. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky poskytuje každoročně údaje o výsledcích lesního hospodářství, hlavních produkčních činitelích, faktorech ovlivňujících lesní hospodářství, ekonomice, trhu se surovým dřívím a navazujících odvětvích, jako jsou například ochrana životního prostředí a myslivost. Rostoucí řada informací poskytovaných prostřednictvím vydávaných zpráv umožňuje důkladné hodnocení vývoje lesů a lesního hospodářství a posouzení toho, jak odvětví a jeho orgány a organizace naplňují principy trvale udržitelného obhospodařování lesů deklarované v národních i mezinárodních koncepčních dokumentech.

Ve zprávě se čtenář mimo jiné dozví, že trvá trend předchozích let, kdy plocha lesních pozemků setrvale mírně roste, aktuálně o 2 016 ha na současných 2 668 392 ha. Těžba dřeva v roce 2015 dosáhla objemu 16,16 milionů metrů krychlových surového dříví, z toho 14,38 milionů metrů krychlových představovala těžba jehličnatá. Za stejné období v lesích přirostlo 21,8 milionů metrů krychlových dříví. Těžbou bylo využito pouze 74 % celkového běžného přírůstu. Z těchto a dalších údajů je patrné, že těžba dřeva je dlouhodobě udržitelná a celkové zásoby dřeva v lesích se dlouhodobě zvyšují, aktuálně na 692,6 milionů metrů krychlových. Z hlediska ochrany lesa lze rok 2015 celkově označit jako období velmi nepříznivé. Z regionálního hlediska opět byly velké rozdíly. Území Moravy a Slezska, dlouhodobě výrazněji zasažené suchem, vykázalo u většiny skupin škodlivých faktorů relativně i absolutně větší objemy poškození než plošně mnohem rozlehlejší území Čech. Hlavní škodlivé faktory byly přitom obdobné jako v minulých letech, kdy z abiotických vlivů šlo hlavně o polomy, a především pak o rozsáhlé predispoziční působení intenzivního sucha. Z biotických činitelů pak šlo o následné poškození způsobené přemnoženým podkorním hmyzem na smrku, aktivací václavky a také trvajícím negativním působením přemnožené spárkaté zvěře, která ovlivňuje obnovu lesa. Výše nahodilých těžeb dřeva v důsledku působení škodlivých činitelů dosáhla hodnoty téměř 8,2 milionů metrů krychlových, a byla tedy o cca 3,7 milionů metrů krychlových vyšší ve srovnání s rokem 2014.

Ekonomická situace vlastníků lesa navazuje na trend postupného zlepšování, který začal v roce 2009 po výrazných propadech předešlých let. Nejlepšího hospodářského výsledku (za lesnickou činnost bez poskytnutých příspěvků a dotací) bylo dosaženo ve státních lesích (5 014 Kč/ha), následně v lesích obecních (3 982 Kč/ha) a nakonec v lesích soukromých (3 925 Kč/ha). Hlavní vlivy na dosahovanou výši zisků z lesnické činnosti u všech kategorií vlastnictví lesů byly vysoké realizované výnosy z prodeje všech sortimentů surového dříví, zejména v prvním čtvrtletí, náklady na pěstební, těžební a ostatní lesnickou činnost a saldo z tvorby a čerpání rezervy na pěstební a ostatní lesnické činnosti.

Vydalo Ministerstvo zemědělství, Praha, 2016.

Změny vlastnictví lesa a jejich dopady na lesnickou politiku a způsoby obhospodařování lesů v ČR

Sborník ze semináře (Kostelec nad Černými lesy, 7. 6. 2016), kterou pořádala Česká lesnická společnost, z.s., ve spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Fakultou lesnickou a dřevařskou, za podpory Ministerstva zemědělství ČR.

Současné lesní hospodářství je charakterizováno velkou rozmanitostí vlastnictví lesů. Lesnické politiky a koncepce však v převážné většině tuto pestrost zohledňují jen okrajově. Reálně roste podíl těch, kteří vlastní pouze malé pozemky, nemají žádné lesnické nebo alespoň zemědělské znalosti, a kteří v důsledku toho jen těžce hledají motivaci k obhospodařování svého majetku. Tento jev je známý jako rostoucí podíl „nových“ či „nepřítomných“ vlastníků lesů. Uvedený fenomén byl pojmenován v západní Evropě, ovšem v určité podobě je do něho možno zařadit i situaci po restitucích v České republice.

Hlavním zaměřením a cílem semináře bylo zhodnocení vývoje drobného vlastnictví lesů po roce 2000, přičemž stěžejní diskutovanou otázkou bylo, jaké z lesnických přístupů jsou reálně nejvhodnější pro různé typy vlastnictví, a následně, jaká disponibilní opatření lesnické politiky je možno uplatňovat pro jednotlivé kategorie a jak aktivovat nové (neaktivní) vlastníky k trvale udržitelnému lesnímu hospodářství.

Seminář byl určen pro pracovníky státní správy, včetně pracovníků rezortů ministerstev zemědělství a životního prostředí, s důrazem na státní správu lesů, specialistům na poradenství v lesním hospodářství, pedagogickým pracovníkům lesnických fakult, vlastníkům a správcům lesů různého typu vlastnictví a všem dalším aktérům, kteří měli o danou problematiku zájem.

Vydala Česká lesnická společnost, z.s., Praha, 2016.

Letokruhy jako kalendář i záznamník

Zajímavosti z dendrochronologie

Josef Kyncl

Tato kniha je věnována dendrochronologii, to jest dešifrování a čtení záznamu obsaženého v letokruzích stromů. Je to už pěkně starý obor lidského bádání. Od prvního pokusu o čtení tohoto přírodního rébusu uplynulo 110 let., od pokusu o první dendrochronologické datování v Evropě 88 let, od prvního vstupu oboru na naše území 73 let, od začátku rozvoje do té doby netušených možností využití letokruhové analýzy 40 let, od zahájení běžného datovacího servisu u nás 22 let. Je paradoxem, že zatímco jsou výsledky letokruhových analýz již běžně využívány třeba v památkové péči nebo praktické ekologii či lesnictví a výsledky jsou tématem mnoha zahraničních publikací, zpráv či posudků, v českém jazyce doposud kromě stručných textů v odborném textu a vysokoškolských skriptech zatím nevyšlo žádné vědecké kompendium a ani populárně-naučná knížka pro širokou veřejnost. Autor se v této publikaci pokouší o to druhé.

Z mnoha směrů využití tohoto oboru jmenuje autor alespoň čtyři, které měly donedávna punc neuvěřitelna: 1. Přesné datování letokruhů použitého dřeva, roku skácení zdrojového stromu, a tím i vzniku stavební konstrukce nebo předmětu běžné spotřeby, a to s přesností na jeden rok nebo vyšší; rozsah použitelnosti v ČR běžně zhruba 1000 let do minulosti, při splnění zvláštních podmínek i mnoha tisíc let zpět; pro tento způsob využití letokruhové analýzy začal být v poslední době užíván termín „dendroarcheologie“. 2. Sestavení letokruhových chronologií, vytvoření „datovacích kalendářů“, u některých druhů dřevin a některých oblastí již více než 12.000 let do minulosti. 3. Rekonstrukce klimatu dřívějších období, od současnosti až do závěru doby ledové. 4. Odhalování dávných katastrof, jejichž přesnější popis nebo datování se nedostalo do psané historie.

Už z rozsahu a výčtu je zřejmé, že se tak široké pole nemůže vejít do jedné útlé knížky, a proto kniha není učebnicí dendrochronologie, není vyčerpávající odbornou příručkou, která obsáhne všechny její metody a aplikace. Kniha je autorovým pohledem na historii a současný rozvoj letokruhové analýzy a obsahuje kapitoly: Základy, Cesta do minulosti – Evropa, Řez časem u nás, Cíl – Velká Morava a dále do minulosti, … a ještě dále na východ, Američané byli první, Až do doby ledové, Kronika klimatu, Stopa minulosti, Zápisy katastrof, Rekordy v říši stromů, Dendrochronologická matematika.

Vydala Grada Publishing, a.s., Praha, 2017.

Akademický atlas českých dějin

Eva Semotanová, Jiří Cajthaml a kolektiv

Monumentální publikace zpřístupňuje na mapách, kartografických modelech, vyobrazeních, grafech a kartogramech hierarchicky uspořádaný soubor vybraných poznatků moderní české historické vědy po roce 1989 vztahujících se k českým a slovenským dějinám, zasazených do evropského, především středoevropského prostoru. Cílem autorského kolektivu Historického ústavu Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, a Katedry geomatiky Fakulty stavební Českého vysokého učení technického v Praze bylo zpracování výsledků historického bádání v mezinárodních souvislostech kartografickou metodou.

Pět oddílů hlavní, atlasové části publikace sleduje jednotlivá historická období: pravěk, středověk, raný novověk, novověk a moderní dějiny. Jednotlivé historické mapy provázejí odborné komentáře, publikace je doplněna dalšími grafickými pomůckami (reprodukcemi pramenů, grafy, tabulkami, kartogramy, počítačovými modely atd.).

Vydalo Nakladatelství Academia, Středisko společných činností Akademie věd České republiky, v.v.i., Praha, 2016. 2., doplněné vydání (1. vydání: rok 2014).

Jiří Uhlíř