Úvodní stránka

Karpatské lesy

Sborník příspěvků z konference (Chřiby, 4. – 5. 5. 2016), kterou pořádal Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Brno, ve spolupráci s Lesnickou a dřevařskou fakultou Mendelovy univerzity v Brně. Cílem konference Karpatské lesy bylo přispět odbornými příspěvky k diskusi se zainteresovanými subjekty k naplňování Protokolu o trvale udržitelném obhospodařování lesů k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Na konferenci zazněly příspěvky vztahující se k charakteristikám přírodních podmínek, lesnickému obhospodařování, klasifikaci lesních ekosystémů, zakládání a ochraně lesů, péči o chráněná území a významné druhy živočichů a rostlin, lesnické historii a vzdělávání a lesnickému regionálnímu rozvoji Karpat. Konference Karpatské lesy byla pořádána také při příležitosti předsednictví České republiky k Rámcové úmluvě o ochraně a udržitelném rozvoji Karpat. Vzhledem ke svému významu se nejednalo o konferenci mezinárodní, ale o akci spíše regionálního charakteru s cílem integrovat a sblížit zejména lesnické odborníky a praktikující lesníky na Moravě a ve Slezsku.

Vydal Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, Brandýs nad Labem, 2016.

Lýkožrout severský (Ips duplicatus Sahl.). Jeho vliv na chřadnutí smrkových porostů

Sborník ze semináře (Libavá, 25. – 26. 4. 2013), který pořádaly Vojenské lesy a statky ČR, s.p., divize Lipník na Bečvou, ve spolupráci s Českou lesnickou společností, o.s. Lýkožrout severský (Ips duplicatus Sahl.) se od 90. let minulého století intenzivně šíří po celém území státu především na západ. Na Moravě, zejména severní, se stává dominantním škůdcem smrkových porostů, a to v souvislosti se sníženou vitalitou porostů, způsobenou zejména dlouhodobým srážkovým deficitem a následným poklesem hladiny spodní vody. V důsledku toho klesá vitalita porostů a jejich obranyschopnost při napadání smrkových porostů tímto škůdcem (ale i dalšími druhy). Obranná opatření nejsou zatím natolik úspěšná, aby škodlivý vliv tohoto kůrovce eliminovala (nebo alespoň regulovala), navíc k tomu přispívá fakt téměř naprosté neatraktivity kácených stromových lapáků na tento druh. Je třeba hledat nové postupy, zejména v obraně prevence (posílení vitality porostů), ale i v přímé obraně, aby se zamezilo předčasnému rozpadu smrkových porostů.

Vydala Česká lesnická společnost, o.s., Praha, 2013.

Ottova encyklopedie Zvěř

Jaroslav Červený, Karel Šťastný a Petr Koubek

Ottova encyklopedie Zvěř je mimořádné dílo předních českých zoologů, myslivců a fotografů, které vzniklo ve spolupráci Lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze. Kniha obsahuje popis a biologii pernaté a srstnaté zvěře, praktické údaje o její ochraně a době lovu, statistická data o úlovcích a jarních kmenových stavech, mapy výskytu zvěře na území ČR, pobytové znaky zvěře, určovací klíče, barevné fotografie a praktický rejstřík. Veškeré informace o pernaté zvěři zpracovali akademičtí pracovníci prof. RNDr. Karel Šťastný, CSc., a prof. RNDr. Petr Koubek, CSc., problematikou srstnaté zvěře se zabývá prof. Ing. Jaroslav Červený, CSc. Praktická příručka je určena myslivcům a ochráncům a milovníkům přírody.

Pouhých několik let stačilo, aby z pultů našich knihkupectví téměř zmizelo první i druhé upravené vydání Encyklopedie myslivosti. Protože se stala nedostatkovou knihou, rozhodli se Jaroslav Červený a Petr Koubek část úspěšné publikace přepracovat a do autorského kolektivu přizvat dalšího odborníka, který původní knihu recenzoval: Karla Šťastného. Smyslem úprav však nebylo vytvořit další novou reprezentační publikaci do pokojové knihovny, ale naopak praktickou “kapesní“ příručku, kterou lze nosit s sebou i při toulkách přírodou.

Nejpatrnější změnou je podstatné zkrácení encyklopedie myslivosti. Z původního rozsahu byly ponechány jen kapitoly o biologii zvěře pernaté, biologii zvěře srstnaté a pobytových znacích zvěře. Text těchto kapitol byl aktualizován, vyměněna byla většina fotografií a zejména byly doplněny druhy živočichů, které se jinde v Evropě loví a které se na našem území nově poměrně rychle šíří. Podle nejnovějších mysliveckých statistických dat o výši lovu či jarních kmenových stavech byly aktualizovány i grafy vývoje početnosti populací zvěře. Tyto údaje se však v některých případech liší od hodnot uvedených v textu, kde je uveden realističtější zoologický odhad. Obdobně byly do publikace zařazeny i nejnovější mapy hnízdního rozšíření pernaté zvěře a mapy rozšíření srstnaté zvěře. Další změnou je zařazení kapitol, které v původní knize sice nebyly, ale jsou pro mysliveckou praxi velice důležité. Jsou to doplněné a upravené určovací klíče jednotlivých druhů a věku zvěře. Do určovacích klíčů jsou zahrnuty i některé další druhy ptáků či savců, kterým se autoři v knize podrobně nevěnují, protože z hlediska české myslivecké legislativy nejsou zvěří. Vždy jde o druhy, které mohou být při pozorování v přírodě za určitých okolností se zvěří zaměněny (např. potáplice, potápky, slípka zelenonohá, slučka malá nebo bekasina větší), či o zaměnitelné druhy žijící jinde v Evropě (např. zajíc bělák, bobr kanadský).

Tato publikace vznikla za přispění mnohých spolupracovníků. Poděkování patří zejména Vítovi Dvořákovi, který aktualizoval mapy rozšíření, grafy vývoje početnosti populací zvěře a spolu s Vladimírem Vyskočilem se podílel na zpracování určovacích klíčů pernaté i spárkaté zvěře. Tak jako pro Encyklopedii myslivosti, i pro tuto knihu zhotovila většinu nových ilustračních kreseb Ing. Alena Červená.

Vydalo OTTOVO NAKLADATELSTVÍ, s.r.o., Praha, 2016.

Drop velký na Znojemsku

Příspěvek k historii vývoje populace a zkušenosti s jeho ochranou v některých evropských zemích

Ladislav Fiala a Hana Vymazalová

Příroda na jižní Moravě je poměrně pestrá. Ke skutečným skvostům na Znojemsku patřil drop velký. Žil na jihu Moravy již v dávné minulosti a ještě v 70. a 80. letech minulého století se zde vyskytovalo průměrně 30-35 jedinců. Jeho tok byl úžasným zážitkem pro každého, kdo jej měl možnost sledovat. Bohužel ale způsobem zemědělského hospodaření, které mu nebylo příliš nakloněno, postupně ztrácel vhodná stanoviště a v současné době je jeho výskyt na Znojemsku pouze náhodný. Snahy o jeho návrat ale neustále pokračují. V publikaci se autoři pokusili přístupnou formou přiblížit historii vývoje populace dropa velkého na Znojemsku a uvádějí aktuální zkušenosti a cíle v jeho ochraně v některých evropských zemích, které za tímto účelem navštívili (Rakousko, Slovensko, Německo a Maďarsko).

Vydal Ladislav Fiala, Znojmo, 2015.

Evropské dřeviny

/z německého originálu „Die Bäume Europas“ z roku 1968/

Gerd Krüssmann

Praktická příručka pro přátele přírody obsahuje podstatné údaje o 167 evropských nebo v Evropě se vyskytujících dřevinách. V úvodní kapitole jsou vysvětleny základní pojmy z morfologie rostlin. V popisu jednotlivých druhů rostlin jsou uvedeny jejich základní charakteristiky, areál rozšíření a u podobných a snadno zaměnitelných druhů pomocné rozlišovací znaky. Příručka se věnuje častějším a zvláště markantním druhům evropských dřevin. K nim přistupuje ještě malý počet takových druhů, které sice nejsou původně evropské, ale byly do Evropy již před dávnou dobou přeneseny buď ze Severní Ameriky, nebo z Asie, ale zcela tu zdomácněly. Takovými jsou například trnovník akát, dub červený, dřezovec a některé druhy smrků, borovic a jedlí. Pro předpokládané časté používání této knížky v jihoevropských zemích byly zvláště podrobně zpracovány dřeviny rostoucí v Itálii, Španělsku, Portugalsku a Jugoslávii. Knihu provází mapy areálů rozšíření a převážně černobáílé fotografie pořízené, až na malé výjimky, na přirozeném stanovišti.

Vydalo Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1978, ve sbírce Lesnictví, myslivost a vodní hospodářství.

Člověk a klíště

Marek Kerles

Publikace laicky srozumitelnou a čtivou formou představuje obávaného parazita z různých úhlů pohledu. Zabývá se mimo jiné vztahem člověka a klíštěte v historii, představuje výsledky nejnovějších výzkumů v oblasti ochrany proti klíšťatům a popisuje i některé laické a vědecké spory, týkající se například očkování nebo lidových receptů, údajně chránících před klíšťaty. Autorem je českobudějovický novinář Marek Kerles, který podklady pro knihu sbíral pět měsíců a kterému cenné informace poskytli vědci a odborníci z Jihočeské univerzity a Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích, Státního zdravotního ústavu a Univerzity Karlovy v Praze. Mezi nimi byli také rektor Jihočeské univerzity prof. Libor Grubhoffer a Dr. Ondřej Hajdůšek z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří se profesně věnují právě klíšťatům a jimi přenášeným nemocem – klíšťové encefalitidě a lymské borelióze.

Vydala Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2015.

Jiří Uhlíř

Seznam nově zakoupených norem od 1. 5. 2016 do 31. 5. 2016

• ČSN EN 15694+A1 Třídicí znak: 472005
  Zemědělské a lesnické traktory – Sedadlo spolujezdce – Požadavky a zkušební postupy
  Vydána: 1. 5. 2016
  Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)
• ČSN EN 12779 Třídicí znak: 496132
  Bezpečnost dřevozpracujících strojů – Odsávací systémy třísek a prachu s pevnou instalací – Bezpečnostní požadavky
  Vydána: 1. 5. 2016
  Způsob převzetí: vyhlášením (není přeložena)

Ivo Šlesinger