Úvodní stránka

• Kolik m3 dřeva Lesy ČR v roce 2020 vytěžily, kolik napadeného kůrovcem a poškozeného větrem?

Ve státních lesích, které spravujeme, se v roce 2020 vytěžilo 14 300 000 m3 dřeva, z toho 9 564 000 m3 kůrovcového a 2 028 000 m3 poškozeného větrem.

• Kolik m3 podnik plánuje letos vytěžit a kolik je to % loňské těžby?

Celkem plánujeme vytěžit 14 065 000 m3 což je 98 % loňské těžby.

• Kolik hektarů holin Lesy ČR evidují k 1. 1. 2021?

32 544 hektarů holin

• Kolik sazenic podnik v roce 2020 vysadili a na kolika hektarech, kolik hektarů se obnovilo přirozeně?

V roce 2020 Lesy ČR obnovily celkem 16 tisíc hektarů, z toho 3 600 hektarů přirozeně. Podnik vysadil 74 milionů sazenic.

• Kolik sazenic plánují Lesy ČR v roce 2021 vysadit a na kolika hektarech?

Letos podnik obnoví 21 tisíc hektarů, z toho 3 500 hektarů přirozeně. V plánu je výsadba 85 milionů sazenic.

• Je dostatek sadebního materiálu?

Ano.

• Kde v zemi chřadnou aktuálně lesy nejvíce?

Vysočina zůstává kalamitním regionem. Kalamita ale letos kulminuje v Ústeckém a Libereckém kraji, konkrétně na Děčínsku v těsné blízkosti národního parku, dále na Českolipsku a Liberecku.

• Jaký je ideální plán pro obnovu lesů?

Dříve se většina sazenic vysazovala na jaře, vzhledem ke klimatické změně a nedostatku vláhy během jarních měsíců se nyní obnova lesních ploch přesouvá více na podzim.  Řídíme se lesním zákonem, ten ukládá obnovit vytěžené plochy do dvou let a podle novely lesního zákona je ve vybraných oblastech lhůta pro zalesnění prodloužena na 5 let. Vždy se snažíme zalesnit plochy dříve, jak to počasí nebo přírodní podmínky dovolí.

• Jaké druhy stromů ve státních lesích vysazujete?

Zvyšujeme podíl listnatých stromů, zejména buků a dubů, ale někde se bez smrku neobejdeme. Vysadíme ho jako přípravnou dřevinu, aby vytěžené plochy nezarostly buření. Postupně k němu dosadíme listnáče nebo jedle. Převažovat bude buk 32% a duby 22 %. Smrk bude vysazován pouze na vhodných stanovištích v rozsahu 17 % a borovice 14 %. Zbývající procenta pokrývá pestrá škála dřevin, jako je jedle, olše, javor, bříza a další.

• Dá se finančně vyčíslit, jaké roční ztráty kůrovcová kalamita znamenala?

Cena kůrovcového dříví je pochopitelně nižší než cena kvalitního dřeva. Vzhledem k přebytku dříví na trhu ale klesají i ceny kvalitního dřeva. Ztráta se dá vyčíslit až s odstupem let, dnes by byly informace zavádějící.

• Když se prý kůrovcové dřevo rychle zpracuje, jde použít jako stavební, navíc je nyní za poloviční cenu – tedy, nebudete například spolupracovat s obcemi? S pomocí státu by se dohodlo, že by dřevo obce odebíraly a stavěly z něho podle potřeby – co jim v obcích schází, stánky, zázemí, popřípadě i objekty atd.? Je podle vás taková myšlenka reálná?

Včas zpracované kůrovcové dříví nemá technicky sníženou kvalitu a jako stavební dříví použít lze. Myšlenka jeho použití pro potřeby obcí je dobrá, ale neřeší problém nedostatku těžebních kapacit. Mnoho obcí vlastní lesy, takže mají kůrovcového dříví také přebytek. Navíc se domníváme, že objem dříví, který by tímto způsobem bylo možné reálně odebrat, je mnohonásobně menší, než jaká je jeho současná nabídka. Ani na odbytové problémy by realizace této myšlenky neměla žádný vliv.

• K čemu se smrkové dřevo používá?

Většinou ve stavebnictví, například k výrobě palet, výstuží, palubních desek nebo obkladů, ale také třeba k výrobě papíru. Nábytkáři používají spíš listnaté dřeviny.