Obecné dotazy

  • Kolik dřeva celkem Lesy ČR vytěžily v České republice v prvním pololetí roku 2019 a kolik kůrovcového?

Celkem podnik vytěžil v tomto období 5 588 729 m3 dřeva, z toho 2 869 558 m3 kůrovcového.

    • Kolik dřeva vytěžily Lesy ČR v České republice v roce 2018 a kolik dřeva plánuje podnik vytěžit v roce 2019?

    V roce 2018 vytěžily Lesy ČR 10 732 601 m3 dřeva. Pro rok 2019 podnik plánuje těžbu 11 838 126 m3, což je 110 % loňské těžby.

    • Jaký objem kůrovcového dříví a dříví poškozeného větrem v roce 2018 Lesy ČR vytěžily?

    Podnik vytěžil 6 042 957 m3 kůrovcového dřeva a 3 156 294 m3 dřeva poškozeného větrem.

    • Kolik hektarů holin eviduje státní podnik Lesy ČR ve spravovaných lesích ke 30. 6. 2019?

    Je to 21 959 hektarů.

    • S jak velkou plochou počítáte pro umělé zalesňování v roce 2019 a kolik sazenic vysadíte?

    Plánujeme vysazení 51 797 000 sazenic lesních dřevin na 8 419 hektarech. Údaje se mohou během roku změnit, bude záležet na přírodních podmínkách vhodných pro zalesňování.

    • Kde v republice chřadnou lesy nejvíce?

    Lokálně jde o severní Moravu, ale také o Vysočinu nebo například Znojemsko, Domažlicko či Vodňansko.

    Nejde jen o smrkové porosty, suchem trpí v celé zemi i další dřeviny, například borovice nebo jasany…

    • Jaká opatření provádíte pro zamezení šíření kůrovce?

    Zabránit šíření kůrovce je potřeba ve všech lesích spravovaných jak státem, tak dalšími vlastníky. Jen společná snaha může přinést výsledek a úspěch. Lesy ČR využívají všechny dostupné metody ochrany lesa. Ať už jde o obvyklé metody (lapáky, lapače), nebo i metody nové, jejichž praktické využití je na vzestupu a jejichž účelem je ochrana kůrovcem napadeného dříví – použití insekticidních sítí na skládkách, netkané textilie v kombinaci s chemickým ošetřením dříví. V letošním roce připravujeme i asanaci dříví fumigací. Základním principem úspěšné obrany lesů zůstává včasné vyhledání napadených stromů, jejich pokácení a účinná asanace.

    • Je dostatek lidí na odklízení kůrovcové kalamity a novou výsadbu?

    Ke zpracování kalamitního dříví využíváme v současné době všechny dělníky na našich lesních závodech, tedy asi 750 osob. V letních měsících je na lesních závodech více než 1000 dělníků. Na kalamitních lesních správách, tedy například na severní Moravě a na Vysočině, zapojujeme aktuálně do ochrany lesa více než 350 vlastních zaměstnanců dělnických profesí. Využíváme všechny kapacity, lidi i stroje,

    • Do kdy je v plánu mít napadené dřevo odklizené?

    Vyznačujeme napadené stromy. Ty se těží, asanují a odvážejí z lesa. Reagovat je třeba okamžitě.

    • Za jak dlouho se může kalamita dostat pod úplnou kontrolu?

    Opět velmi záleží na počasí. Pokud nám nepomůže příroda, délka kalamity je přímo úměrná zásobám smrku v nižších oblastech naší republiky. Taková je realita. Takto uvolněný prostor musíme co nejrychleji, v řádu několika málo let, osázet novým lesem, jinak bude obnova lesa nesrovnatelně delší, dražší a technicky složitější. Ideální by bylo využít k tomu tzv. „přirozenou obnovu“ lesa, ta ale na mnoha místech není možná.

    • Pokud se bude opakovat scénář loňského horkého léta, kolik generací kůrovce se může vyrojit v lesích?

    Při podobném vývoji počasí může být tři a vícečetné rojení velmi pravděpodobné.

    • Evidujete napadené stromy podle druhů lýkožrouta?

    Evidujeme celkový objem kůrovcového dřeva. V provozu to samozřejmě rozlišujeme při kladení obranných opatření – v lapačích působí na různé druhy kůrovců různé feromony.

    OBNOVA LESA
    • Jaký je ideální plán pro obnovu lesů?

    Dříve se většina sazenic vysazovala na jaře, vzhledem ke klimatické změně a nedostatku vláhy během jarních měsíců se nyní obnova lesních ploch přesouvá více na podzim.  Řídíme se lesním zákonem, ten ukládá obnovit vytěžené plochy do dvou let a podle novely lesního zákona je ve vybraných oblastech lhůta pro zalesnění prodloužena na 5 let. Vždy se snažíme zalesnit plochy dříve, jak to počasí nebo přírodní podmínky dovolí.

    • Zvyšujete podíl listnatých stromů v lesích?

    Stejně jako další vlastníci lesů. Letos počítáme s výsadbou téměř 52 milionů sazenic, tedy přibližně o 10 % více než v předchozím roce. Tento údaj se může měnit s ohledem na vývoj počasí a vhodné podmínky k obnově lesa. Z toho bude 64 % sazenic listnatých dřevin.

    • Jaké druhy stromů budou vysazovány?

    Zvyšujeme podíl listnatých stromů, zejména buků a dubů, ale někde se bez smrku neobejdeme. Vysadíme ho jako přípravnou dřevinu, aby vytěžené plochy nezarostly buření. Postupně k němu dosadíme listnáče nebo jedle. Převažovat bude buk 32% a duby 22 %. Smrk bude vysazován pouze na vhodných stanovištích v rozsahu 17 % a  borovice 14 %. Zbývající procenta pokrývá pestrá škála dřevin, jako je jedle, olše, javor, bříza a další.

    • Bude vůbec dostatek sadebního materiálu? Navíc při změně druhové skladby lesů, zejména v sortimentu listnatých dřevin?

    Sadební materiál v požadovaných sortimentech nelze vypěstovat ze dne na den, trvá to zhruba dva i více let. Nedostatek bude ale jen přechodně.

    OBCHOD S KALAMITNÍM DŘEVEM
    • Dá se finančně vyčíslit, jaké roční ztráty kůrovcová kalamita znamenala?

    Cena kůrovcového dříví je pochopitelně nižší než cena kvalitního dřeva. Vzhledem k přebytku dříví na trhu ale klesají i ceny kvalitního dřeva. Ztráta se dá vyčíslit až s odstupem let, dnes by byly informace zavádějící.

    • Je podle Vás hlavním problémem to, že vytěžené dřevo nejde na odbyt a schází i technické možnosti včetně lidí, jak ho z lesa rychle dostat. Připravujete nějaká opatření, jak to vyřešit?

    Dřevo napadené kůrovci na konci loňského léta je na rozdíl od dřeva napadeného dříve skutečně rizikem pro letošní rok. V první řadě se snažíme ještě do začátku rojení z lesa dostat co největší množství napadeného dřeva. Kromě dlouhodobých smluvních vztahů pro tyto účely využíváme i různé formy krátkodobých kontraktů. Odbyt kůrovcového dřeva vázne, oproti minulým rokům proto plánujeme výrazné navýšení jeho ošetření insekticidními přípravky, kromě běžných postřiků i rozsáhlé nasazení nově vyvinutých způsobů asanace skládek dříví. Používáme i odchytová zařízení, která mají za účel zahubit rojící se kůrovce ještě dříve, než napadnou nové dosud zdravé stromy. I přes tato opatření ale očekáváme oproti minulému roku nárůst kůrovcových těžeb.

    CO S KŮROVCOVÝM DŘEVEM
    • Když se prý kůrovcové dřevo rychle zpracuje, jde použít jako stavební, navíc je nyní za poloviční cenu – tedy, nebudete například spolupracovat s obcemi? S pomocí státu by se dohodlo, že by dřevo obce odebíraly a stavěly z něho podle potřeby – co jim v obcích schází, stánky, zázemí, popřípadě i objekty atd.? Je podle vás taková myšlenka reálná?

    Včas zpracované kůrovcové dříví nemá technicky sníženou kvalitu a jako stavební dříví použít lze. Myšlenka jeho použití pro potřeby obcí je dobrá, ale neřeší problém nedostatku těžebních kapacit. Mnoho obcí vlastní lesy, takže mají kůrovcového dříví také přebytek. Navíc se domníváme, že objem dříví, který by tímto způsobem bylo možné reálně odebrat, je mnohonásobně menší, než jaká je jeho současná nabídka. Ani na odbytové problémy by realizace této myšlenky neměla žádný vliv.

    • K čemu se smrkové dřevo používá?

    Většinou ve stavebnictví, například k výrobě palet, výstuží, palubních desek nebo obkladů, ale také třeba k výrobě papíru.  Nábytkáři používají spíš listnaté dřeviny.