Obecné dotazy

  • Kolik m3 dřeva Lesy ČR letos do 30. 6. vytěžily a kolik napadeného kůrovcem?

Ve státních lesích, které spravujeme, se do 30.6. vytěžilo 6 291 000 m3 dřeva, z toho 3 420 000 m3 kůrovcového.

  • Kolik m3 podnik plánuje letos vytěžit a kolik je to % loňské těžby?

Celkem plánujeme vytěžit 14 464 000 m3, což je 104 % loňské těžby.

  • Jaký objem dříví bylo letos třeba ve státních lesích vytěžit kvůli jeho poškození větrem do 30. 6.?

Bylo to 1 594 000 m3.

  • Kolik hektarů holin evidujeme ke 30. 6. ve státních lesích, které podnik spravuje?

29 140 hektarů

  • Kolik sazenic jste letos na jaře vysadili a kolik jich plánujeme letos vysadit?

Na jaře se vysadilo 41 400 000 sazenic na 6 400 hektarech. Letos plánujeme vysadit celkem 72 300 000 sazenic na 12 000 hektarech.

  • Jak velkou plochu jsme zatím ke 30. 6. zalesnili a kolik hektarů celkem plánujeme letos zalesnit?

Zatím jsme zalesnili 6 400 hektarů, celkem je v plánu zalesnit 12 000 hektarů.

  • Kde v zemi chřadnou aktuálně lesy nejvíce?

Nejvíce chřadnou lesy na Vysočině, dále v Jihomoravském, Jihočeském, Středočeském, Plzeňském a Ústeckém kraji.

OBNOVA LESA
  • Jaký je ideální plán pro obnovu lesů?

Dříve se většina sazenic vysazovala na jaře, vzhledem ke klimatické změně a nedostatku vláhy během jarních měsíců se nyní obnova lesních ploch přesouvá více na podzim.  Řídíme se lesním zákonem, ten ukládá obnovit vytěžené plochy do dvou let a podle novely lesního zákona je ve vybraných oblastech lhůta pro zalesnění prodloužena na 5 let. Vždy se snažíme zalesnit plochy dříve, jak to počasí nebo přírodní podmínky dovolí.

  • Jaké druhy stromů ve státních lesích vysazujete? 

Zvyšujeme podíl listnatých stromů, zejména buků a dubů, ale někde se bez smrku neobejdeme. Vysadíme ho jako přípravnou dřevinu, aby vytěžené plochy nezarostly buření. Postupně k němu dosadíme listnáče nebo jedle. Převažovat bude buk 32% a duby 22 %. Smrk bude vysazován pouze na vhodných stanovištích v rozsahu 17 % a  borovice 14 %. Zbývající procenta pokrývá pestrá škála dřevin, jako je jedle, olše, javor, bříza a další.

  • Bude vůbec dostatek sadebního materiálu? Navíc při změně druhové skladby lesů, zejména v sortimentu listnatých dřevin?

Sadební materiál v požadovaných sortimentech nelze vypěstovat ze dne na den, trvá to zhruba dva i více let. Nedostatek bude, ale jen přechodně.

OBCHOD S KALAMITNÍM DŘEVEM
  • Dá se finančně vyčíslit, jaké roční ztráty kůrovcová kalamita znamenala?

Cena kůrovcového dříví je pochopitelně nižší než cena kvalitního dřeva. Vzhledem k přebytku dříví na trhu ale klesají i ceny kvalitního dřeva. Ztráta se dá vyčíslit až s odstupem let, dnes by byly informace zavádějící.

CO S KŮROVCOVÝM DŘEVEM
  • Když se prý kůrovcové dřevo rychle zpracuje, jde použít jako stavební, navíc je nyní za poloviční cenu – tedy, nebudete například spolupracovat s obcemi? S pomocí státu by se dohodlo, že by dřevo obce odebíraly a stavěly z něho podle potřeby – co jim v obcích schází, stánky, zázemí, popřípadě i objekty atd.? Je podle vás taková myšlenka reálná?

Včas zpracované kůrovcové dříví nemá technicky sníženou kvalitu a jako stavební dříví použít lze. Myšlenka jeho použití pro potřeby obcí je dobrá, ale neřeší problém nedostatku těžebních kapacit. Mnoho obcí vlastní lesy, takže mají kůrovcového dříví také přebytek. Navíc se domníváme, že objem dříví, který by tímto způsobem bylo možné reálně odebrat, je mnohonásobně menší, než jaká je jeho současná nabídka. Ani na odbytové problémy by realizace této myšlenky neměla žádný vliv.

  • K čemu se smrkové dřevo používá?

Většinou ve stavebnictví, například k výrobě palet, výstuží, palubních desek nebo obkladů, ale také třeba k výrobě papíru.  Nábytkáři používají spíš listnaté dřeviny.